WASHINGTON (MEDIAFAX) - Světová ekonomika může v blízké době čelit další hrozbě, deflaci. Uvedla to v pondělí agentura Bloomberg s odkazem na analytiky různých finančních skupin.
"V následujících měsících se může opět vynořit duch deflace," řekl hlavní ekonom Commerzbank v Londýně Joerg Kraemer.
Za hrozbou deflace stojí hlavně pokles cen komodit a těžší přístup k úvěrům. Podle analytiků se tak zvyšuje možnost vzniku globální recese, která by mohla spustit podobnou deflaci, s jakou po celých deset let bojovalo v 90. letech minulého století Japonsko. Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a guvernér Bank of England Mervyn King tak možná budou muset následovat příkladu šéfa amerického Fedu Bernankeho, který od srpna 2007 snížil základní úrokovou sazbu o 3,25 procentního bodu na 2 procenta, což byl nejagresivnější pokles úrokových sazeb za poslední dvě dekády.
Ekonomové se domnívají, že scénář dalšího vývoje by mohl být následující: banky po celém světě budou dále redukovat poskytování úvěrů, což se projeví zpomalením růstu. Tím dojde ke snížení cen na trhu nemovitostí, zvláště v sektoru bydlení, což způsobí další ztráty bankám a jejich nechuť poskytovat úvěry se ještě prohloubí. Se zhoršováním úvěrové krize budou mít podnikatelé stále horší možnosti ke zvyšování cen.
Ceny přitom už v některých částech světové ekonomiky klesají. Ceny domů klesly během posledního roku o více než 10 procent ve Velké Británii a ve Spojených státech. Ropa, měď a kukuřice způsobily v pátek největší propad cen komodit od roku 1956. Ceny za dopravu zboží klesly od května už o 75 procent.
"Teď se rozhodně víc obáváme deflace než inflace," řekl David Owen, hlavní ekonom evropské části Dresdner Kleinwort Group v Londýně. "Centrální bankéři by měli snížit úroky a nějakou chvíli je tam také ponechat," řekl.
Většina ekonomů, které agentura Bloomberg oslovila, očekává, že Bank of England sníží ve čtvrtek své úrokové sazby alespoň o čtvrt procentního bodu ze současných 5 procent.
S hrozbou deflace se americká centrální banka (Fed) už v tomto desetiletí potýkala. V roce 2003 se inflace přiblížila k 1 procentu. Tehdejší šéf Fedu Alan Greenspan proto snížil úrokové sazby na 45leté minimum a ponechal je tam celý rok, což podle některých kritiků odstartovalo velký boom v oblasti bydlení a úvěrů, jehož následkem je právě současná krize.
V současné době se krize projevuje zvláště v nefunkčním bankovním systému, který zřejmě nebude schopen poskytovat půjčky, které jsou podle ekonomů hlavním „mazivem“ hladkého ekonomického vývoje. Podle Owena tento vývoj společně s pádem cen komodit způsobuje obavy z možného deflačního vývoje.
Banky stále snižují přístup k úvěrům. Úroková sazba u dolarových půjček na mezibankovním londýnském trhu (Libor) dosáhla v pátek 4,33 procenta, což je nejvyšší úroveň od ledna tohoto roku.
Ne všichni ekonomové ale sdílejí chmurnou představu s ekonomem Owenem. Někteří si myslí, že Bernanke a další centrální bankéři dostali lekci z vývoje v Japonsku a také z Velké hospodářské krize, takže lze očekávat, že udělají všechno, aby podobnému vývoji zabránili.
Bývalý guvernér Fedu Lyle Gramley řekl, že i když existují deflační rizika, pokud bychom měli směřovat do velmi, velmi dlouhé recese a nikdo by s tím nic nedělal, nemá z ničeho strach, protože si je jistý, že Fed bude jednat "velmi, velmi agresivně."
Bernanke studoval vývoj Velké hospodářské krize už v dobách, kdy byl na vysoké škole a říká, že hlavním důvodem, proč měla americká krize v roce 1929 tak obrovské dopady bylo to, že banky byly nuceny přestat půjčovat peníze a na trhu tak chyběla likvidita. Kromě toho Bernanke studoval i vývoj během "ztracené dekády" v Japonsku, která byla z části způsobena bankovní krizí. Podle Bernankeho centrální bankéři tehdy čekali příliš dlouho, než odpověděli na propad cen akcií a nemovitostí na počátku 90. let. V roce 2002 dokonce pronesl řeč, která mu vynesla přezdívku "Vrtulník Ben" a ve které prohlásil, že vlády a centrální banky musí reagovat okamžitě na podobné deflační šoky tím, že do systému musí napumpovat dostatečné množství financí.
Opatrnost japonských politiků, kteří čekali až do roku 1999 než do systému napumpovali peníze daňových poplatníků, stála japonskou ekonomiku velmi mnoho. Nezaměstnanost se zdvojnásobila na 5,5 procenta a Japonsko se během let 1990 až 2002 dostalo třikrát do recese. V období od 1997 do 2007 spotřebitelské ceny klesly o 2,2 procenta, zatímco ve Spojených státech ve stejném období ceny vzrostly o 29 procent.