Ministerstvo financí nyní v případě vývoje hrubého domácího produktu počítá i s poklesem hrubého domácího produktu o dvě procenta. Zvažuje ale i variantu nulového růstu HDP. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Premiér Mirek Topolánek pak v televizi Prima uvedl, že lidi v Česku kvůli hospodářské krizi nečekají lehké časy. Podle něj je třeba se na tuto situaci připravit, rozhodně to ale není důvod pro hysterii.
"Jsme skutečně v naprosto bezprecedentní situaci. Za posledních tři čtvrtě roku v zásadě každá prognóza, kohokoliv (České národní banky, MF, renomovaných analytiků), byla druhý den stará. Den poté, co byla zveřejněna," řekl Kalousek. Dodal, že jeho úřad musí počítat i s těmi nejkrizovějšími scénáři. Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek dnes odhadl pokles letošního hrubého domácího produktu zhruba kolem pěti procent.
Podle Topolánka ale v současné době nelze odhadovat další vývoj. Premiér připomenul, že například Světová banka ještě na podzim předpovídala Česku na letošní rok více než tříprocentní růst. Situace je podle Topolánka turbulentní a nebezpečná v tom, že vytváří prostor pro "populisty nejrůznějšího typu", kteří "vám budou říkat, že ekonomika klesne až o pět procent". Taková vyjádření premiér pokládá téměř za šíření poplašné zprávy.
Stále platný státní rozpočet schválený na letošní rok je postaven na růstu ekonomiky o 4,8 procenta a schodku 38,1 miliardy korun. ČNB letos od hospodářství očekává pokles o 0,3 procenta. Část analytiků pak předpokládá ještě silnější tempo poklesu. Při dvouprocentním poklesu ekonomiky by se podle Kalouska letošní deficit státního rozpočtu pohyboval kolem 110 miliard až 120 miliard korun.
Kalousek pro pondělní vydání deníku Mladá fronta Dnes uvedl, že stát by si mohl v příštích letech na financování deficitu od domácností půjčit až 140 miliard korun. Dluhopisy určené obyvatelstvu, u nichž bude garantovat každoroční výnos několik procent, zřejmě tří- až čtyřprocentní, a jejich zpětný odkup, kdykoliv o to majitel dluhopisu požádá, chce začít vydávat ještě letos.
Kalousek zároveň řekl, že jedním z cílů dluhopisového programu je přimět banky, aby poskytovaly více úvěrů. Lidé si tak podle něj budou moci vybrat, zda nechají peníze v bance, anebo je zhodnotí prostřednictvím státních dluhopisů.
"Trápí mě, že nadpoloviční část zisku českých bank není z úvěrového byznysu, ale z poplatků. Snažit se s tím bojovat administrativně nemá smysl, to už zkoušelo několik socialistů a všichni si na tom vylámali zuby. Já mám v plánu emitovat dluhopisy pro domácnosti s pevně garantovaným úrokem," uvedl ministr.
Topolánek doufá, že chystané dluhopisy pomohou rozhýbat banky k poskytování úvěrů, jež kvůli krizi omezily. Vláda se podle něj podnikům již nyní snaží zpřístupnit úvěry, které se nyní banky bojí poskytovat. Firmy tak již od loňska mohou získat exportní úvěry, pokud mají zakázky.
Všechna opatření, které kvůli krizi chystá vláda, jsou podle Topolánka zaměřena na udržení zaměstnanosti. Premiér zmínil například snahu o to, aby firmy neměly vysoké náklady na pracovníky. Vláda chce zároveň využít strukturální fondy k tomu, aby firmy lidi neposílaly se 60 procenty platu domů, ale s 80 procenty platu na školení hrazené z těchto fondů. Cílem je udržet životaschopné podniky, řekl Topolánek. Zaměstnanci podle něj také musejí mít větší jistoty, proto vláda přichystala novelu insolvenčního zákona.
Údaje o české ekonomice od počátku roku naznačují, že národní hospodářství stále více pociťuje dopady hospodářské krize. V lednu i únoru například skokově rostla nezaměstnanost, která tak v únoru vyšplhala na 7,4 procenta z lednových 6,8 procenta. Podniky si současně stěžují na bezprecedentní pokles zakázek.