BRNO (MEDIAFAX) - Národní ekonomická rada vlády (NERV) v pondělí oficiálně ukončila svoji činnost. Novinářům v rámci strojírenského veletrhu v Brně představila hlavní body své závěrečné zprávy.
Zpráva má asi 80 stran a vyplývá z ní, že hrubý domácí produkt (HDP) v Česku letos poklesne asi o pět procent. Pro rok 2010 ale NERV očekává růst zhruba o jedno procento. To je ovšem ta neoptimističtější varianta. Jedním z rizik je ovšem podle člena NERVu Vladimíra Dlouhého pomalejší ekonomické oživení ve světě. Evropa navíc podle něj prožije hlubší pokles HDP než ostatní regiony, čímž bude poznamenána i ekonomika Česka. "České oživení navíc bude probíhat se zpožděním až za oživením globální ekonomiky i eurozóny," doplnil Dlouhý.
NERV proto jako protikrizová opatření navrhuje např. sbližování sazby DPH k základní sazbě, také zvýšení samotné základní sazby DPH. Součástí protiktizových opatření je i podstatné zvýšení spotřebních daní a zvýšení majetkových daní. Zpráva zároveň upozorňuje na přílišnou závislost výdajů státního rozpočtu na volebních cyklech. Zatímco ve Finsku je tato závislost minimální, v Česku je značná, přičemž výdaje pravidelně stoupají s nástupem voleb. NERV je pro zavedení sankcí při nedodržení výdajových rámců. „Kdo nedokáže hospodařit s rozpočtem který má k dispozici, měl by za to být penalizován. Šlo by o ty ministry, nebo ty náměstky, kteří jej nejsou schopni dodržet,“ uvedl člen NERVu Tomáš Sedláček. Rámce jsou v současné době tříleté, podle NERVu by se měly prodloužit na pět let, aby byly méně závislé na volebním období. Podle Jiřího Rusnoka je také třeba pokračovat ve strukturálních reformách sociálního systému a je nutno provázat podpory v nezaměstnanosti na veřejně prospěšné práce. NERV také podporuje zrušení automatické indexace dávek.
Český trh práce zůstává podle NERVu nepružný. „Doporučujeme sledovat severský model flexicurity, který je nám kulturně bližší než anglosaský model,“ uvedl člen NERVu Michal Mejstřík. Podle něj je třeba více uplatňovat pružnou pracovní dobu, práci u počítačů doma. Na řadu by mohla přijít i specifická „Kurzarbeit,“ ale neinspirovaná německým modelem. Ten neumožňuje pracovat s rekvalifikačními projekty, český by měl. „Jsou problémy se zajišťováním financování malých a středních podniků a to tím spíš, když jde o inovativní podniky na začátku svého cyklu,“ nastínil Mejstřík jinou problematiku. Dobrou zprávou ale podle něj je, že si banky v současné době vytvářejí dostatečné rezervy.
Podle dalšího člena NERVu Petra Zahradníka je zapotřebí vnímat jako dodatečný finanční zdroj při financování rozvojových potřeb země i fondy Evropské unie. Na období 2007-13 má Česko alokováno částku 27 miliard EUR (asi 680 miliard korun). „Navrhujeme realokovat finance, které byly původně zamýšleny k použití na konec období 2012-13 na dřívější dobu, tak, abychom je mohli využít v době krize. Dále jsme proto, aby se maximálně zjednodušily administrativní a procedurální záležitosti z pohledu žadatelů,“ sdělil Zahradník.
Zlevnit by se měly i inženýrské stavby, také ty příliš zatěžují státní rozpočet. „Cenová hladina stavebních děl výrazně pod průměrem EU-27. Ovšem index inženýrských staveb má velmi vysokou hodnotu,“ uvedl člen NERVu Miroslav Zámečník. Příčiny? Možná nízká konkurence na tomto poli stavebního trhu, teze „drahé je správné“, existující tlak zájmových skupin, korupce. „Výstavbu, byť nechtěně, prodražují i ekologové,“ upozornil Zámečník. Lékem na drahé komunikace je podle něj pravomoc k udělování sankcí a nařizování nápravných opatření ze strany Národního kontrolního úřadu (NKÚ). Malé zakázky by měl zase více prověřovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Mohlo by pomoci i zavedení pravidel pro legitimní lobbying či zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. A také zveřejnění uzavřených smluv veřejné správy na internetu.
Peníze ze státního rozpočtu by podle NERVu měly plynout především do vědy a výzkumu. „Inspirovali jsme se zde finským příkladem. Investice, kterou oni udělali v době své krize, byla investicí právě do vědy a výzkumu,“ uvedl Tomáš Sedláček. „Pokud máme investovat, tak inteligentně, do inteligence národa,“ dodal. Podle něj je důležité opustit model memorování, na přednáškách by se mělo především diskutovat, důraz klást na kreativitu. „Opatřením je přijmout novelu zákona o státní podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Zvyšovat výdaje na výzkum, vývoj a inovace a nadále zvyšovat podíl prostředků skutečně využitých v aplikovaném výzkumu,“ dodal Petr Zahradník.
Národní ekonomickou radu vlády ustavil na začátku roku tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS). Rada fungovala jako odborný poradní a konzultační orgán vlády v oblasti ekonomiky a hospodářství. Úkolem byla analýza rizik a potenciálních dopadů světové finanční krize na Českou republiku a návrhy opatření vedoucích ke zmírnění dopadů světové krize na Českou republiku. NERV měl nyní devět členů, zasedal v něm: Michal Mejstřík, Jiří Schwarz, Jiří Weigl, Miroslav Zámečník, Tomáš Sedláček, Vladimír Dlouhý, Jiří Rusnok, Pavel Kohout a Petr Zahradník.