Současné valuace akcií předních amerických technologických společností jsou racionální, pokud se u nich v nadcházejících letech očekávají vysoká, ale nikoli historicky neobvyklá tempa růstu. Na stránkách VoxEU to tvrdí Marco Albori, Valerio Nispi Landi a Marco Taboga (viz včerejší Víkendář). K tomu detailně rozebírají hlavní témata a oblasti, které s růstovými očekáváními souvisí.
Mezi zmíněná témata patří globální nárůst počtu chytrých telefonů. K tomu se přidává přesun výdajů na reklamu k digitálním médiím a rostoucí výdaje na cloudovou infrastrukturu (pro detaily viz včerejší Víkendář). Ve vztahu k očekávanému zvýšení efektivity chodu firem ekonomové uvádějí, že by mělo být dáno úsporami z rozsahu a zaváděním umělé inteligence. „Například vývoj softwaru představuje významnou část nákladů na digitální produkty a služby. Tyto náklady mají tendenci se zvyšovat méně než proporcionálně s rozšiřující se uživatelskou základnou (stejný software totiž obsluhuje více uživatelů).“
Umělá inteligence již navíc usnadnila automatizaci pracných úkolů, jako je správa obsahu na sociálních platformách (Meta). Podle některých názorů AI také zlepšila ekonomiku digitální reklamy tím, že umožnila lepší cílení na uživatele. K tomu ekonomové dodávají, že podle nejnovějších čtvrtletních zpráv firem ve skupině Mag10 a i podle některých odborných zdrojů se neočekává, že by se některý ze jmenovaných růstových trendů měl v blízké budoucnosti náhle zastavit.
V určitých oblastech se ale přece jen předpokládá zpomalení. Očekává se například, že „rozšiřování chytrých telefonů bude podporováno převážně rozvíjejícími se trhy, protože vyspělé trhy již byly nasyceny.“ Podobně by budoucí růst prodeje digitální reklamy mohl být brzděn již tak velkými tržními podíly firem Mag10, „ačkoli i v tomto případě představují rozvíjející se trhy významnou příležitost k expanzi.“ Vyhlídky růstu cloudových služeb (a souvisejícího hardwaru) jsou pak podle ekonomů pravděpodobně nejkontroverznější:
„Někteří analytici mají za to, že zavádění umělé inteligence bude v dohledné budoucnosti i nadále podporovat výdaje na cloud (příkladem je Goldman Sachs). Jiní se ale domnívají, že současné výdaje korporací na umělou inteligenci jsou nestabilní a pravděpodobně se zpomalí, protože návratnost aplikací umělé inteligence je stále otevřenou otázkou.“ Nicméně „většina analytiků podle všeho souhlasí s tím, že výdaje na umělou inteligenci představují klíčový faktor, který určí, zda budou technologické společnosti schopny dosáhnout vysokých temp růstu. Tedy takových, se kterými počítají finanční analytici a které jsou odraženy v cenách akcií.“
Ekonomové dodávají, že „nedávné trendy zřejmě podporují názor, že poptávka po službách umělé inteligence bude i nadále růst rychlým tempem.“ Poukazují třeba na nedávný článek, který přinesl The Economist. Podle něj používání velkých jazykových modelů (LLM), jako je ChatGPT, rychle nahrazuje internetové vyhledávání, protože uživatelé shledávají jako pohodlnější dostávat odpovědi na své dotazy z LLM, než aby procházeli více webových stránek. „Tento trend teprve začal a pravděpodobně bude pokračovat. Důsledkem je, že velká část příjmů a zisků se přesune k poskytovatelům cloudových služeb a dodavatelům hardwaru.“
Ekonomové poukazují i na další strukturální změny, včetně toho, že podle průzkumu z roku 2024 (SOA Policy Team 2024) uvádí 26 % ilustrátorů a 36 % překladatelů, že kvůli generativní umělé inteligenci již přišli o práci. A tři čtvrtiny z nich očekávají budoucí snížení příjmů. Jde přitom o posun, který naopak vytváří poptávku po hardwaru a cloudových službách prodávaných společností Mag10.
K tomu se AI stále více využívá třeba v automobilovém sektoru (nejen v autonomních vozidlech, ale také v asistenčních systémech řízení a infotainmentu). „Tento trend, který vzhledem k obrovské velikosti automobilového sektoru také výrazně podpoří poptávku po cloudových službách, začal teprve nedávno. A zdá se nepravděpodobné, že by polevil, vzhledem k tomu, že většina manažerů v automobilovém průmyslu očekává, že software bude stále důležitější součástí vozů.“
Zdroj: VoxEU