Existuje jedno rčení týkající se ekonomických předpovědí: Konsenzus se vždy mýlí. Otázka však je, kterým směrem. V průzkumu Blue Chip Economic Indicators očekává 52 dotázaných ekonomů v následujících čtyř čtvrtletích růst ekonomiky Spojených států o 2,7 %, ani v jednom čtvrtletí by anualizovaný růst neměl překročit 3 %. V tak rané fázi oživení lze jen těžko určit, zda se jedná o příliš optimistický či pesimistický odhad. Jisté je však jedno – většina se nedomnívá, že tentokrát také dojde k silném zotavení, které v minulosti vždy po hlubokých recesích následovalo. Například první rok po hlubokých propadech z let 1973 – 75 a 1981 – 82 rostl HDP o 6,2 % a o 7,7 %.
Korelace mezi hloubkou recese a silou oživení během minulých devíti hospodářských cyklů je jednoznačná. Vztahuje se k tomu, nakolik podniky omezí produkci, osobní náklady a zásoby. Odráží také potlačenou poptávku, která vznikne odložením výdajů ze strany spotřebitelů a firem. Ekonomika se pak odrazí vzhůru se stejnou rychlostí, s jakou padala dolů, tažena tím, že spotřebitelé si nakonec místo starých laptopů koupí nové a podniky obnoví zásoby a začnou opět investovat do strojů.
Pokud je současný konsenzus správný, odklon od této zkušenosti by byl zarážející. Robert J. Barbera z ITG k tomu poznamenává, že po minulých devíti recesích HDP nikdy nepotřeboval více než tři čtvrtletí, aby dosáhl svého vrcholu před recesí. Pokud by se tak mělo stát i nyní, musel by HDP během tří následujících čtvrtletí růst anualizovaně o 5,4 %. Pokud by k tomu došlo během jednoho roku, růst by stále musel být 4,1 %.
Běžně se argumentuje, že oživení bude tlumeno dozníváním finanční krize - domácnosti se v prostředí zmenšeného objemu bohatství a špatně dostupných úvěrů musejí zbavit zadluženosti a spořit, což omezí i reakci firem na oživení. To však není jisté. Podle ekonomů z (367,8 GBp, 1,66%) Capital data týkající se toku úvěrů nejsou nijak zvlášť ku pomoci při odhadu síly oživení. Upozorňují na to, že v 70. a 80. letech začaly spotřebitelské výdaje růst dlouho předtím, než se situace na trhu se spotřebitelskými úvěry otočila. V rané fázi oživení je důležitější růst příjmů domácností. Ztráty počtu pracovních míst nyní klesají a příjmy ve formě mezd tvořící přibližně 60 % příjmů po zdanění začnou růst. Velká část výdajů jde také ze strany domácností a podniků, které si nemusejí půjčovat nebo jsou schopny si půjčit.
Oživení bude také záležet na tom, jak velkou část příjmů domácnosti uspoří. Rostoucí míra úspor bude působit negativně, nicméně ve druhém čtvrtletí již dosáhla 5 % příjmů po zdanění, zatímco na počátku roku 2008 se jednalo pouze o 1,2 %. Současná úroveň již stačí na poskytnutí dostatečného finančního polštáře domácnostem.
V minulosti míra úspor souvisela do určité míry s poměrem příjmů domácností a jejich bohatstvím. Čím vyšší je tento poměr (nyní roste kvůli nízkým cenám akcií a realit), tím vyšší je míra úspor. Ve druhém čtvrtletí tento poměr vzrostl na úrovně dosažené na počátku 90. let, kdy míra úspor dosahovala 6 %, což je blízko současné situaci. Domácnosti navíc ve druhém čtvrtletí znovuzískaly 2 bilióny dolarů ze 14 biliónů dolarů bohatství ztraceného v recesi. Pokračující růst akciového trhu a cen nemovitostí pak znamená, že další 2 bilióny dolarů bohatství byly domácnostem navráceny ve třetím čtvrtletí.
Překvapivě pozitivní data z posledních týdnů podporují pravděpodobnost radostného oživení. Zejména došlo k prudkému nárůstu indexu vedoucích indikátorů. Od března vzrostl o anualizovaných 11,7 %, což je nejrychlejší pětiměsíční změna od recese z let 1981 – 82. Názor pesimistů to prozatím nezmění, historie je ale na straně optimistů.
(Zdroj: Businessweek)