Britská vláda nabídne podíly ve třech znárodněných bankách, objem překoná thatcherovskou privatizaci let 1979-1990

Britská vláda začala hledat kupce pro své podíly ve třech nuceně vykoupených bankách. Výnosy z opětovné „privatizace“ si představuje v celkovém objemu alespoň 71,5 miliardy liber (116 miliard dolarů). Na trh se tak u tří státem „znárodněných“ institucí budou vracet podíly v celkovém objemu očištěném o inflaci větším, než kolik činily privatizace více než 20 podniků v 11letech vlády Margaret Thatcherové mezi roky 1979 až 1990. Tehdy područí státu opustily například British Airways či British Gas a při zpětném očištění o inflaci by tehdejší výnosy z privatizovaných podniků dosáhly 68,5 miliardy liber, vypočetla britská Ernst&Young.

Časový plán prodeje státních podílů v Royal Bank of Scotland, Lloyds Banking Group a Northern Rock ministerský předseda Gordon Brown zatím neposkytl. Plný prodej si však nejspíše vyžádá několikaletý maraton a velmi obtížnou politickou shodu. Míra ingerence státu do bankovního sektoru je totiž v případě těchto bank výrazně vyšší, než kdekoli jinde ve světě. Vláda Velké Británie v současnosti vlastní 84% podíl v RBS, který vykoupila za 45,5 miliardy liber a 43% podíl v Lloyds za 20,5 miliardy liber, v obou případech nucených záchran bank financovaných z peněz daňových poplatníků. Nadto stát investoval v roce 2008 dalších 5,5 miliardy liber do znárodněné Northern Rock. Gordon Brown stále prohlašuje, že se prostředky investované do těchto bank vrátí a přinesou vládě zisk. Prodej v tuto chvíli by znamenal ztrátu dosahující 22 miliard liber. RBS stát koupil za 50 pencí/akcie, dnešní kurz je 33 pencí. Lloyds na 74 pencích při dnešním kurzu nad 50 pencemi na akcii.

„Britské vládě bude trvat nejméně sedm let, než dosáhne plného prodeje těchto podílů,“ odhaduje John Sibson z britské PriceWaterhouseCoopers. Za tu dobu mohou politické tlaky znehodnotit exekutivu v těchto bankách. CEO RBS Stephen Hester vystoupil proti plánu na zdanění bonusů britskou vládou, vzápětí dotazován právníky odpověděl, že mu bylo doporučeno k této věci „držet ústa“. „Jsou to značné podíly, které zcela jistě budou dominovat britské politické scéně,“ uvádí Tom Kirchmaier z London School of Economics. „Vládě zůstanou na krku ještě po několik příštích let,“ dodal. Ekonomové navíc poznamenávají, že než se podaří tyto banky vrátit do soukromého sektoru, bude podkopán jejich růstový potenciál.

V USA bylo v rámci programu TARP na podporu bank vyhrazeno 700 miliard dolarů a přes 2/3 všech půjček jsou splaceny. Švýcarská vláda vyčlenila na podporu UBS a vyčlenění její investiční části 6 miliard franků a na této transakci vydělala 1,2 mld. CHF. Německo poskytlo Commerzbank 18,2 miliardy eur a stále drží 25% podíl v bance. „Pro jakoukoli britskou vládu bude politicky neprůchodné prodat tyto podíly kdykoli v budoucnu s jakoukoli ztrátou,“ říká Ian Gordon z londýnské Exane BNP Paribas. Zatímco za vlády Thatcherové se politické ataky odehrávaly kolem principu prodeje „národního stříbra“, nyní se všechny politické diskuse budou odehrávat jen kolem ceny.

Ratingová agentura Standard & Poor's přišla dnes na trh se zprávou, podle které nadále nevidí britský bankovní sektor mezi nejstabilnějšími, právě kvůli závislosti značné části bankovního sektoru na státní pomoci a pokračující stagnaci britské ekonomiky. Sektor podle S&P mohou čekat další ztráty, když nezadlužení britští spotřebitelé budou omezovat své půjčky. Z pohledu rizikovosti bankovního sektoru agentura přemístila Velkou Británii do skupiny 3 ze skupiny 2 již v prosinci minulého roku. "Slabá britská ekonomika bude dále zatěžovat úvěrový profil britského bankovního sektoru," uvedl za S&P Nigel Greenwood. Dopad bude podle S&P mnohem silnější, než v jiných významných světových ekonomikách, jmenovitě Kanadě, Francii či Německu.