Italská vláda schválila úsporný plán, chce jím ušetřit 24 miliard EUR

Italská vláda schválila úsporný plán, který má rozpočtu ušetřit 24 miliard eur. Škrty ve výši 1,6 % HDP mají za cíl srazit do roku 2012 rozpočtový deficit země pod tři procenta HDP, které jsou limitem stanoveným Evropskou unií. Itálie chce tak po Španělsku a Portugalsku zajistit, aby se nedostala do podobných problémů jako Řecko. Deficit rozpočtu ve všech těchto zemích se pohybuje vysoko nad povolenou tříprocentní hranicí.

Plán počítá s tříletým zmrazením platů ve státní sféře a tvrdým zakročením proti daňovým únikům, uvedla vláda v prohlášení. „Je to první povzbudivý krok, nicméně měl by být jen předzvěstí dlouhodobějšího období lepšího fiskálního řízení,“ uvedl ekonom Raj Badiani. Loňský schodek rozpočtu země ve výši 5,3 % HDP nedosáhl poloviny deficitů Řecka, Irska a Španělska. Celkový dluh země je však nejvyšší v regionu, činí 115,8 % hrubého domácího produktu.

Kromě platů státních zaměstnanců se nový rozpočet dotkne také například výdajů na zdravotnictví a výběru mýtného. „Bude to kruté a neobejde se to bez obětí,“ řekl zástupce italského kabinetu Gianni Letta. Vláda občanům dlouho tvrdila, že jejich země je imunní proti takovým problémům, s nimiž se potýkají Atény. Nakonec se ale rozhodla, že k úsporám preventivně sáhne.

„Italský balíček je rozhodně rozsahově menší než ty ostatní, realizované v evropských zemích,“ uvedl ekonom Citigroup Giada Giani. „Je naprosto nezbytné, abychom to pro Evropu udělali a přispěli k finanční stabilitě měnové unie a ekonomickému růstu,“ prohlásil na adresu úsporného plánu italský prezident Giorgio Napolitano.

Prémii, kterou investoři požadují při koupi italských desetiletých dluhopisů nad výnos německých bundů, vzrostl na 139,9 bazických bodů, oproti začátku roku na téměř dvojnásobek. Spread mezi španělskými a německými dluhopisy dosáhl na 155,2 bazických bodů, více než dvojnásobek oproti loňskému průměru.

Kromě úvěru pro Řecko ve výši 110 miliard eur se evropské země dohodly i na širší záchranné síti, která má pomoci slabším zemím eurozóny vypořádat se s citelným růstem nákladů na obsluhu dluhu. Záchranná síť bude mít k dispozici až 750 miliard eur. Půl bilionu eur má poskytnout EU a 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond.

(Zdroj: Bloomberg, čtk)