Je registrován v Lucembursku, „offshore“ sídle mnoha hedgeových fondů. K dispozici má miliardy euro, s nimiž může sázet na makroekonomický vývoj. A od 1. července je nově vytvořený European Financial Stability Facility (EFSF), fond zvláštního určení ustavený na podporu krachujících zemí eurozóny, navíc řízen bývalým manažerem hedgeových fondů. Tento investor však nikdy na pokles hodnoty aktiv nikdy sázet nebude.
Klaus Regling za jmenování na post výkonného ředitele EFSF vděčí své národnosti a také odborné kvalifikaci. Pod jeho vedením bude fond moci tonoucím se ekonomikám půjčit až 440 mld. euro. Úvěry budou garantovány členy eurozóny, z čehož 148 mld. euro připadá na Reglingovo rodné Německo.
Vhodného kandidáta z něj dělají jeho předchozí zkušenosti. Devětapadesátiletý Regling strávil většinu své kariéry pendlováním mezi MMF, německým ministerstvem financí a Bruselem. Hrál klíčovou roli při vypracování Paktu stability a růstu v 90. letech minulého století za svého působení na ministerstvu. Pakt, jenž si Berlín vymínil jako podmínku vzdání se drahocenné marky, měl za úkol přitáhnout opratě rozhazovačným státům platícím eurem a zabránit šlamastyce, ve které se dnes řada zemí ocitla. Na pozici generálního ředitele pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise pak Regling větší část posledních deseti let strávil snahou vynutit si na státech dodržování Paktu. Krátce pracoval i pro Moore Capital, velký hedgeový fond specializující se na makroekonomické strategie (např. sázky na vývoj cen měn, komodit atd.).
Šéfa EFSF čeká v jeho nové roli mnoho otázek. Vzhledem k tomu, že tak velký fond využívá prostředků daňových poplatníků, zůstávají budoucí plány fondu a metody jeho činnosti zahaleny pozoruhodným závojem nejasností. Ekonomové si pořád nejsou jistí, jestli bude EFSF přímo úvěrovat problémové státy, kupovat jejich dluhopisy, vytvoří evropskou „sběrnou banku špatných aktiv“, která převezme nesplácené úvěry z rozvah bank, nebo do nich bude dokonce investovat prostředky, pokud nebudou mít dostatek likvidity. Malá vstřícnost nově ustavené instituce možná není náhodná. Před několika lety na konferenci o reformě MMF sdělil Regling publiku, že efektivitu lze dosáhnout jen na úkor transparentnosti. V případě nouze prý musí být fond připraven jednat rychle, i za cenu malého porozumění okolního světa.
Dnes se netransparentnost už tolik neodpouští. Stále není jasné, za jaký úrok bude EFSF půjčovat, což snižuje tlak na snížení výnosů státních dluhopisů. Země, které do sanačního fondu vložily prostředky, se zavázaly garantovat 120 % celkových poskytnutých úvěrů, tak aby fond dostal rating na stupni AAA. Prodej takto nablýskaných dluhopisů však muže investory přinutit omezit nákupy státních obligací jednotlivých zemí eurozóny. Některým se nelíbí, že v případě krachu budou úvěry poskytnuté fondem splaceny přednostně, což by opět mohlo snížit atraktivitu státních dluhopisů. Pokud tedy měl nový záchranný fond uklidnit situaci, zatím se mu to příliš nedaří.
(Zdroj: The Economist)