Na pondělní schůzce mezi administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a šéfem Intelu Lip-Bu Tanem se zrodil plán na možné převzetí blíže nespecifikovaného podílu USA ve výrobci čipů. V pátek o tom s odvoláním na zdroje obeznámené se situací informovala agentura Bloomberg s tím, že případná dohoda by podpořila výstavbu továrny v Ohiu, u níž kdysi uvedl, že by se měla stát největším závodem na výrobu čipů na světě.
Jednání mezi Bílým domem a Intelem probíhají jen týden poté, co Trump vyzval Tana k rezignaci, když ho obvinil z „velkého konfliktu“ kvůli obavám z jeho dřívějších vazeb na Čínu.
Detaily celého plánu se ještě ladí, myšlenka je ale taková, že americká vláda zaplatí podíl v Intelu, řekl Bloombergu jeden ze zdrojů. Druhý zdroj nicméně varoval, že věc zůstává nejistá a může se stát, že z dohody nakonec sejde.
Akcie Intelu vyletěly po zveřejnění zprávy strmě vzhůru, v jednu chvíli posilovaly až o devět procent, čtvrteční seanci nakonec uzavřely v plusu o 7,4 procenta na ceně 23,86 USD za kus, čímž se tržní hodnota společnosti dostala přibližně na 104,4 miliardy dolarů. Akcie navíc rostly i v aftermarketu, když přidávaly další 4,5 procenta.
„Diskuze o hypotetických obchodech by měly být považovány za spekulace, pokud je administrativa oficiálně neoznámí,“ okomentoval zprávu mluvčí Bílého domu Kush Desai. se k věci odmítl vyjádřit. V prohlášení jeden ze zástupců jen uvedl, že společnost je „hluboce odhodlána podporovat úsilí prezidenta Trumpa o posílení vedoucího postavení v oblasti technologií a výroby v USA“.
Jakýkoliv druhy dohody, jež by podnik finančně posílil, by přišla Intelu v době, kdy snižuje výdaje a propouští zaměstnance, vhod. Rovněž to naznačuje, že Tan by zůstal v čele společnosti.
Plán na státní podíl v soukromé společnosti není novinkou
Nápad na částečné převzetí Intelu, tedy spojení vládního a soukromého sektoru, není prvním svého druhu pod Trumpovou administrativou. Minulý měsíc ministerstvo obrany oznámilo bezprecedentní dohodu, že získá prioritní podíl v hodnotě 400 milionů dolarů v poměrně neznámém americkém producentovi vzácných zemin MP Materials Corp. Pentagon se tím stane největším akcionářem podniku.
„V posledních několika měsících jsme byli svědky toho, jak vláda hraje mnohem aktivnější roli v zapojení ekonomiky, mnohem více praktickou průmyslovou politiku,“ řekl Geoffrey Gertz, vedoucí spolupracovník Centra pro novou americkou bezpečnost. „Zdá se, že tohle je současný směr americké průmyslové politiky v těchto kritických odvětvích,“ dodal.
je průkopníkem v oblasti čipů, v posledních letech ale firmě ujel (nejen) ve vývoji vlak a nyní silně zaostává za konkurencí. Finanční problémy společnosti vedly například i k opakovanému odkládání již zmíněného rozšíření továrny v Ohiu. Projekt silně prosazoval bývalý CEO Pat Gelsinger. Začátkem roku byla však výstavba odložena až do 30. let.
Tan se ujal funkce letos v březnu, přičemž jeho hlavní prioritou je uvést finanční situaci Intelu do pořádku.
Zdroj: Bloomberg