Před rokem byli všichni ve světě přesvědčeni, že je třeba ekonomiku stimulovat. Nyní se situace otočila o 180 stupňů a plánují se úspory. Pokud k nim dojde, bude to mít na ekonomiku, která již nyní zpomaluje, negativní vliv a prudce vzroste pravděpodobnost druhého poklesu. V rozhovoru pro Bloomberg to uvedl Joseph Stiglitz. Pravděpodobnost, že růst bude dostatečný na to, aby se situace na trhu práce nezhoršovala, je již nyní nulová. Výsledkem uvedeného bude podle ekonoma snaha jednotlivých ekonomik o devalvaci jejich měny.
Stiglitz považuje za absurdní, že by monetární politika mohla měnovým válkám zabránit, je podle něj naopak „jedním z hlavních faktorů, který je způsobuje“. USA zaplavují svět likviditou, dříve by zůstala ve Spojených státech, nyní tomu tak ale není. Namísto toho peníze hledají nejlepší investiční příležitosti po celém světě. Jedinou záchranou jsou vyšší výdaje; Spojené státy jsou přitom jednou ze zemí, které si je mohou dovolit, míní ekonom, a to z toho důvodu, že jsou schopny si půjčovat za nízký úrok. „Pokud ty peníze vezmeme a investujeme, naše bilance bude silnější, ne slabší. Naše děti ohrožujeme tím, co děláme teď,“ uvedl Stiglitz.
Podle ekonoma je nesmyslné se domnívat, že snížení deficitu povede ke zvýšení důvěry v ekonomice. Podniky nebudou investovat, dokud nebude v ekonomice poptávka, a proto je třeba stimulace. Míra úspor domácností před krizí se blížila nule, což udržitelné nebylo. Nyní leží na úrovni šesti procent a zde asi zůstane. V delším období je to zdravé, v krátkém období se tím však vytváří mezera v poptávce, kterou musí vyplnit vláda.
(Zdroj: Bloomberg)