(ČTK) - Bilance zahraničního obchodu Číny skončila v říjnu přebytkem 27,1 miliardy dolarů (asi 477,8 miliardy Kč), což je proti září nárůst zhruba o 60 procent. Oznámila to dnes státní tisková agentura Nová Čína. Říjnový přebytek je vyšší, než čekali analytici, a před schůzkou G20, která se bude koncem tohoto týdne konat v jihokorejské metropoli Soulu, je to pro Čínu nevítaná zpráva.
"Růst dovozu byl v říjnu slabší, než se čekalo, výsledkem je tedy velký přebytek. Data o vývoji dovozu obvykle silně kolísají, údaje ale zároveň ukazují, že domácí poptávka je ve druhém pololetí slabá," poznamenal k nové statistice hlavní ekonom makléřské společnosti Essence Securities Kao Šan-wen. "V dalších dvou měsících se růst dovozu zvýší, naopak poleví růst vývozu. Obchodní přebytek zůstane vysoko a bude tlačit na zpevnění jüanu," dodal.
Obchodní nerovnováha ve světě by měla být jedním z témat nadcházející schůzky G20. Čínu za vysoký obchodní přebytek kritizují vyspělé země v čele se Spojenými státy, které chtějí, aby Čína umožnila rychlejší zpevnění své měny jüan. Po dnešních statistických datech tak má Washington a další země novou munici pro jednání.
Objem vývozu se v říjnu meziročně zvýšil o 22,9 procenta, zatímco dovoz vzrostl o 25,3 procenta. Analytici v průměru očekávali, že objem vývozu se zvýší o 23,5 procenta a objem dovozu o 28,5 procenta, což by dávalo přebytek 25 miliard dolarů.
Čína má druhou největší ekonomiku na světě a za poslední dva roky už předstihla Německo i Japonsko. Země se zvolna odklání od marxistické ideologie a více podporuje soukromé podnikání a trh. Během globální krize si udržela i vysoký hospodářský růst. Ten za posledních 20 let v průměru dosahuje 9,5 procenta.
Slabší růst dovozu, než s jakým počítali analytici, by mohl znamenat, že poněkud polevil růst domácí poptávky. Čína totiž ukončila podporu ekonomiky, kterou v reakci na světovou hospodářskou krizi zavedla koncem roku 2008. Právě domácí poptávka se v poslední době na růstu čínské ekonomiky podílí stále více. V minulosti se o růst ekonomiky staral hlavně vývoz, jehož vliv zvolna klesá.
"Ta čísla z měsíce na měsíc hodně kolísají. Pro čínskou vládu ale bude před schůzkou G20 možná trochu trapné, když se obchodní přebytek zvýší tak výrazně," řekl ekonom společnosti Action Economics David Cohen. Oznámení o vysokém růstu obchodního přebytku totiž přichází zrovna v době, kdy se ve světě horečně debatuje o politice směnných kurzů. Právě Čína je terčem kritiky za to, že slabý kurz jüanu jí dává nespravedlivou výhodu na mezinárodních trzích. Čínské firmy tak mohou s podporou slabého jüanu lépe konkurovat firmám z jiných zemí.
Čína ale na oplátku kritizuje rozhodnutí americké centrální banky (Fed) z poloviny minulého týdne. Fed se rozhodl zahájit novou fázi takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky, které spočívá v dalším tištění peněz za účelem podpory ekonomiky. Od června, kdy jüan přestal kopírovat vývoj kurzu americké měny, už čínská měna vůči dolaru zpevnila přibližně o 2,9 procenta. Tempo růstu kurzu ale dál určují úřady.
Fed oznámil, že v rámci nového kola QE2, jak se druhá fáze kvantitativního uvolňování měnové politiky zkracuje, do poloviny příštího roku odkoupí dluhopisy americké vlády za zhruba 600 miliard dolarů (asi 10,3 bilionu Kč). Reinvestovat bude i výnosy z papírů, které nakoupil dřív, takže celková částka podpory by se mohla vyšplhat až na 950 miliard dolarů (asi 16,3 bilionu Kč).
Příliš volná měnová politika, kterou Fed prosazuje, vytváří další tlak na pokles kurzu dolaru. Peking má obavy, že záplava nových peněz, které se Fed chystá vytisknout, skončí jako takzvané horké peníze - tedy spekulativní kapitál, který může přispět k tvorbě nových cenových bublin a rozpoutat další krizi.
Obchodní přebytek Číny bude za celý rok podle odhadů tamního ministerstva obchodu činit zhruba 180 miliard dolarů (asi 3,2 bilionu Kč). To by znamenalo pokles proti loňskému přebytku 196 miliard dolarů.