Snaha vlád Francie, Německa, Itálie, Španělska a Británie uklidnit investory prohlášeními, že irské rozpočtové problémy nepovedou ke ztrátě jejich investic, nejenže žádné uklidnění nepřinesla, ale naopak celou situaci jenom zhoršila, uvedl irský premiér Brian Cowen. Právě nedávné návrhy Francie a Německa jsou zřejmě bezprostřední příčinou zostření irské krize. Podle nich by část nákladů na finanční záchranu zadlužených zemí nesli vedle daňových poplatníků ostatních zemí eura i soukromí investoři. Ti tak byli nuceni vyžadovat po rizikových dluhopisech vyšší úroky, na což kromě Irska doplatily i dluhopisy Portugalska, Španělska a Itálie. Na napětí ale nalézá pozitiva například analytička UBS Karen Olney, podle které vynucená politika nízkých sazeb a vládní podpory růstu posílí ty ekonomiky eurozóny, které zaznamenávají solidní ekonomický růst.
Karen Olney z UBS je názoru, že současné problémy menších zemí eurozóny mohou mít pozitivní efekt na klíčové evropské země, když říká: „Rozpočtová krize, která se týká hlavně Irska a Řecka, přináší velmi nízké sazby a maximální vládní podporu růstu. Z toho mohou těžit Německo, Nizozemí či Francie, které zaznamenávají solidní hospodářský růst navzdory rozpočtovým problémům menších evropských zemí.“ Politika Evropské centrální banky zaměřená na nízké sazby po dlouho dobu a podpora trhů přes nákup aktiv může podle Karen Olney přinést užitek všem zemím EU a nejen těm, které čelí největším problémům.
Instrumenty sloužící k zajištění před krachem tzv. CDS na irský dluh rostou podle údajů CMA již na 617 bazických bodů a rozdíl mezi výnosy irských a německých 10letých dluhopisů roste na rekordních 6,63 %, když ceny irských dluhopisů s 10letou splatností klesají již 13 dní v řadě. Podle průzkumu agentury Reuters nyní 20 ze 30 ekonomů očekává, že Irsko bude potřebovat pomoc kolem 48 mld. EUR do konce příštího roku, když na konci října to byla zhruba polovina. „Není to jen problém Irska, je to problém celé Evropy," poznamenal například hlavní ekonom společnosti Bloxham Stockbrokers Alan McQuaid.
Samo Irsko přiznalo, že růst výnosů a potažmo nákladů na obsluhu dluhu je pro něj „velmi vážná věc“. "Obavy z toho má celá eurozóna," poznamenal irský ministr financí Brian Lenihan, avšak rýpl si do neuvážených poznámek ze strany Německa, kteří se vyjadřovali k novému stálému mechanismu záchrany jednotlivých členů eurozóny, který by přinutil soukromé držitele dluhopisů podílet se na nákladech na případnou budoucí záchranu. „Rádi bychom měli v těchto plánech jasno,“ uvedl Lenihan.
Situace přiměla k prohlášení alespoň lídry G20: „Bez ohledu na debaty o budoucím trvalém mechanismu řešení krizí v eurozóně a o potenciálním zapojení soukromého sektoru do tohoto mechanismu říkáme jasně, že se to nevztahuje na žádný současný nesplacený dluh a žádný program realizovaný současnými finančními instrumenty," uvádí se v prohlášení hlavních evropských zemí.
Čeká se také na reakce ratingových agentur. Moody's zatím hodnocení úvěrové spolehlivosti Irska měnit nebude a vyčká, až Dublin zveřejní podrobnosti ke čtyřletému fiskálnímu plánu (konec listopadu). Nejdříve v prosinci by tak mohla přistoupit ke změně stávajícího ratingu Aa2, který je osm stupňů nad spekulativním pásmem, avšak od října s výhledem negativním. Standard & Poor's hodnotí Irsko na stupni „AA-„, sedm stupňů nad spekulativním pásmem. O stupeň níže hodnotí závazky Irska Fitch..
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, Moody’s, S&P , čtk)