Japonská ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí proti předešlým třem měsícům o 1,1 procenta a v celoročním přepočtu se hrubý domácí produkt zvýšil o 4,5 procenta. Růst byl podle dnešních zpřesněných vládních statistik vyšší než původní údaje z minulého měsíce, které ukazovaly mezičtvrtletní nárůst HDP o 0,9 procenta a celoročně přepočtený růst 3,9 procenta.
Ekonomiku táhly vzhůru investiční výdaje firemního sektoru a spotřeba domácností, export ji však začal brzdit. Růst kapitálových výdajů byl revidován na 1,3 procenta z odhadovaných 0,8 procenta a osobní spotřeba se zvýšila mezičtvrtletně o 1,2 procenta. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu však za čtvrtletí klesl poprvé od počátku roku 2009 do mírně záporného pásma.
Vládní ekonomové i soukromí analytici v tomto čtvrtletí čekají výrazné zpomalení růstu a dokonce mírný pokles, což potvrzují dílčí údaje. Třetí největší ekonomiku světa oslabí jednak globální zpomalení, které dopadne na japonský export, ale také útlum domácí poptávky poté, co ve třetím čtvrtletí k růstu výrazně přispěly zvýšené nákupy a investice v rámci končícího programu vládní stimulace. Ekonomové podle agentury Reuters čekají v průměru pokles HDP o 0,1 procenta.
"Vzhledem k propadu japonské automobilové produkce a útlumu v rozvinutých ekonomikách a Číně zůstane japonská ekonomika v těžké situaci až do prvního pololetí příštího roku," řekl agentuře Reuters hlavní ekonom výzkumného ústavu Norinchukin Research Institute Takeši Minami.
Podle ekonomů se nyní od vlády už žádná větší fiskální podpora ekonomiky čekat nedá a veškerá váha tak zůstane na centrální bance. Ta tak bude nucena udržovat dosavadní vysoce uvolněnou měnovou politiku, která je vedle nulových úroků založena na nákupech vládních a firemních dluhopisů.
Japonsko rostlo ve třetím čtvrtletí mnohem rychleji než ostatní vyspělé ekonomiky světa. HDP Spojených států vzrostl mezičtvrtletně o 0,6 procenta a v celoročním přepočtu o 2,5 procenta, Evropská unie vykázala mezičtvrtletní růst o 0,4 procenta.