Evropská unie se obává, že další země sáhnou k radikálním krokům kvůli reformám penzijního systému v podobném stylu, k jakému přikročilo Maďarsko. Po jednáních s Polskem, které rovněž připravuje kroky k řešení otázky penzí, zřejmě ustoupí v dosud „neprůstřelném“ postoji a dojde na vyslyšení žádosti, aby náklady spojené s penzijními reformami bylo možno odečíst z čísla rozpočtového schodku a vládního dluhu pro účely společné evropské statistiky.
Podle dohody uzavřené mezi Evropskou unií a Polskem budou platby odváděné do soukromých penzijních fondů „zohledněny“ při výpočtu celkového rozpočtového deficitu a dluhu. Podle současných pravidel země nemohou započíst některé příjmy rozpočtu a naopak zohlednit některé výdaje, což v obou případech prohlubuje schodek rozpočtu. Za překročení limitu by ale v budoucnu měly následovat automatické finanční sankce. Polsko a další země (včetně ČR), které čekají rozsáhlé náklady spojené s budováním soukromého penzijního pilíře a přechodem na něj z průběžného pay-as-you-go systému, proto požadují, aby o tyto náklady nebyl statisticky schodek a dluh navyšován. „Kdyby stát chtěl hypoteticky na financování důchodové reformy využít dividendy energetické společnosti ČEZ, nemůže je započítat mezi příjmy, ale musí je naopak započítat mezi výdaje. To by ovšem zvýšilo rozpočtový schodek ČR, a země by se tak mohla teoreticky ocitnout blíž k porušení unijních rozpočtových pravidel,“ uvedl jeden z příkladů na ČR již dříve český premiér Petr Nečas.
Polsko je ovšem dále, když reformu již odstartovalo a náklady jí samotné dosahují zhruba 2,5 procenta HDP ročně při celkovém limitu rozpočtového schodku 3 % HDP. „Maďarské rozhodnutí zafungovalo jako pořádně varovný zvonec. Komisi zřejmě došlo, že rozpočtová pravidla, se kterými silně zápasily některé země, které měly penzijní reformy již dávno za sebou, jsou ještě mnohem obtížnější pro ty, kdo mají reformu penzí ještě před sebou, nebo jí právě procházejí,“ uvedl ekonom polské Bank Pekao Marcin Mrowiec. Maďarský parlament právě dnes rozhoduje o tom, zda skutečně do konce ledna dojde k převodu soukromých účtů pod stát. Varšava již dříve upozornila, že pokud EU do prosincového summitu jejím požadavkům nevyhoví, bude zvažovat blokaci drobných úprav lisabonské smlouvy, které mají vést ke vzniku speciálního záchranného systému. „Pohledy EU a Varšavy jsou v otázkách penzijní reformy blízké a dohoda je na dosah. Pokud to uklidní členské státy, jsme k tomu ochotni,“ zní nyní z Evropské komise slovy mluvčího Altafaje s odkazem na komisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna.
Polský ministr hospodářství Waldemar Pawlak navrh zkrácení rozpočtových transferů do privátních penzijních fondů tak, aby veřejný dluh nepřesáhl výrazně 55 procent HDP. Vláda nyní očekává, že kvůli penzijní reformě se dluh z letošních 53,2 % HDP zvýší na 55,4 % HDP v roce 2011 – dle stávajících standardů EU. Polsko od roku 1999 odvedlo do soukromých penzijních fondů celkem 211 miliard zlotých (zhruba 52,5 mld. eur), což představuje zhruba třetinu celkového dluhu země. Podle ministra financí Jaceka Rostowskiho se bez těchto nákladů dluh země pohybuje u 40 % HDP. „Hraje se o prostor pro vládu redefinovat veřejný dluh, aniž by trhy znervózněly a také o mnohem snazší naplnění kritérií před přijetím eura, ač to není v Polsku nyní akutní otázka,“ uvedl hlavní ekonom Citi ve Varšavě Piotr Kalisz. Oba ministři ale zároveň zdůrazňují, že „statistický“ krok nic nemění na reálné výpůjční potřebě Polska a zároveň, že nevyžaduje žádné významné právní změny polské legislativy.
Evropská komise ve svém zářijovém návrhu změn unijních rozpočtových pravidel požadavku celkem devíti zemí včetně ČR a Polska nevyhověla. Zohledňování nákladů důchodové reformy by jim podle tehdejších představ umožnila jen během pěti let a to v případě, pokud jejich roční rozpočtový schodek překročí tři procenta HDP. S tím země nesouhlasí už jen proto, že penzijní reformy jsou plánovány na mnohem delší dobu.
Ve většině postkomunistických zemí střední a východní Evropy je stále penzijní systém založen na průběžné pay-as-you-go bázi. Z peněz nynějších zaměstnanců jsou tedy vypláceny důchody dnešních důchodců. Nůžky mezi zdroji a výdaji roztahuje ale demografický vývoj spojený s přesunem silných ročníků z aktivní do postaktivní věkové skupiny a potřeba vytvořit na penzi úsporové „neprůběžné“ fondy. Kvůli krizí vyvolanému bobtnání rozpočtových schodků a dluhu zemí je ale Maďarsko zatím posledním případem opouštějícím po 12 let budovaný soukromý pilíř spoření na penzi. Aktiva soukromých fondů budou se souhlasem jejich tvůrců (protože pokud ne, ti přijdou o zhruba 70 % podpory na penzi) převedena do konce ledna 2011 pod státní kontrolu. To vládě umožní financovat z nich současné důchody, snížit vykazovaný schodek rozpočtu i dluh (umoření dluhopisů státu nakoupených penzijními fondy). Jiná řešení nalezneme v Estonsku, Irsku, Velké Británii či popsaném Polsku. Estonsko snížilo příspěvky do soukromých penzijních fondů. Tím de facto snižuje budoucí důchodový příjem dnešních zaměstnanců. Irsko využívá Národní penzijní rezervní fond, který poskytuje polštář v rozsahu 12,5 miliardy eur pro případnou pomoc bankám. Jeho rozsah tvoří zhruba polovinu aktiv penzijních fondů, ani zde se tedy nelze bavit o efektivním zhodnocení investice. Velká Británie má za sebou daňovou změnu provedenou v roce 1997, která připravila penzijní fondy v zemi o roční příjmy v rozsahu zhruba 5 miliard liber či 8,4 mld. USD. Stalo se rok poté, co byly zrušeny daňové výhody spojené s výplatou dividend. Maďarská cesta je neblíže cestě Argentiny. Ta sebrala 24 miliard dolarů v soukromém penzijním políři pod státní kontrolu v roce 2008.
Tuzemská penzijní reforma se dle představ ministra práce a sociálních věcí Drábka a financí Kalouska (oba TOP09) má rozběhnout do roku 2013. Oba by zároveň rádi prosadili plné využití dividendy ČEZ již z letošního zisku. Výnos z dividendy ČEZ by pro vlády v příštím roce znamenal pro účely penzijní reformy zhruba 20 miliard korun. Dalších 21,6 miliardy korun je pro tyto účely na zvláštním rezervním účtu, celkové zdroje pro penzijní reformu by tak příštím roce při plném využití dividendy ČEZ zřejmě přesáhly 40 miliard korun.
Plán ministra sociálních věcí Drábka na penzijní reformu startuje rokem 2013 s odhadovanými ročními náklady v rozmezí 30 až 35 miliard korun. V případě, že by na její účely šla skutečně celá dividenda , mohlo by to „ulevit“ dalším plánovaným opatřením v této souvislosti, například v míře sblížení sazeb DPH. Je ale patrné, že 100% využití dividendy na penzijní reformu je plánem části vlády zastupující TOP09, zatímco postoj premiéra Nečase (ODS) je odlišný.
(Zdroj: Bloomberg, Rczespospolita, Gazeta Prawna, čtk)