Současná debata o rozpočtových deficitech téměř zakryla fakt, že Spojené státy začaly opět šetřit. Míra úspor domácností vzrostla z 1,4 % příjmů v roce 2005 na 5,8 % v roce 2010. Pokračující prudký nárůst úspor by poškodil oživení, ale přechod na novou globální rovnováhu vyžaduje, aby Evropa a USA časem spořily více. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, jsou spořící loterie.
Američané dali v roce 2010 za sázky v loteriích více než za pivo či mléko. Největší podíl na příjmech měly tyto výdaje u domácností s nízkými příjmy. Jedním z důvodů popularity loterií je (vysoce nepravděpodobný) výhled na získání obrovského bohatství. Ve snaze zvýšit úspory může být jejich atraktivita ku pomoci.
Studie National Bureau of Economic Research popsala možnost vytvoření instituce, která by spojila spoření s možností velké výhry. V průměru by návratnost takového spořícího instrumentu odpovídala tržním výnosům, platil by se výnos pod tržními sazbami a zbytek by dorovnala hodnota vydaných sázenek.
Tento způsob spoření se použil poprvé ve Velké Británii, kde byly v roce 1694 nabídnuty domácnostem sázenky za 10 liber. Jejich držitelé dostávali 6% roční návratnost po dobu 15 let a měli možnost vyhrát cenu ve výši 10 až 1000 liber. Podle historiků byl tento program úspěšný a populární. Podobně se tento systém používá v Brazílii, Mexiku, Novém Zélandu či v Německu. V USA se teprve testuje, ale zdá se, že přišel čas pro jeho agresivnější prosazení.
Uvedené je výtahem z „Chance can be a better way to save“ od Petera Orszaga.
(Zdroj: Financial Times)