Dominantním příběhem posledních 600 let byl růst významu Západu, tato éra se ale blíží svému konci. Pro CNBC to uvedl Niall Ferguson, profesor historie na Harvard University. Podle něho prošel Západ vrcholem v 70. letech, probíhající průmyslová revoluce v zemích jako je Čína „mění těžiště ekonomického významu ve světové ekonomice“. Důležité je, že tyto změny neprobíhají v „hladkých a postupných cyklech“, ale mohou být naopak velmi rychlé.
„Je překvapující, jak rychle mohou civilizace padnout,“ uvedl profesor. Příkladem mohou být vládnoucí dynastie v Číně, říše Inků či Sovětský svaz. Podobný osud by mohl potkat i současnou západní civilizaci, protože „věci se mění velmi rychle a my jsme bombardováni šokovými událostmi“. To, že Čína předhoní USA a dostane se na pozici největší ekonomiky světa, nejsou podle Fergusona projekce, ale realita.
Profesor se věnoval i tomu, jak dlouho může být dolar ještě dominantní rezervní měnou ve světové ekonomice. Poukázal na to, že změny v této oblasti se dlouze zpožďují za reálným ekonomickým vývojem. Patrné to bylo u Velké Británie, která byla ve 40. letech minulého století „ekonomikou v hlubokých problémech“, libře ale trvalo poměrně dlouho, než se dostala z „první ligy rezervních měn“. Hlavní problém USA představuje prudký růst veřejného zadlužení, dolar by také mohla výrazně ohrozit politika Číny. „Pokaždé, když jsem v Pekingu, je to téma číslo jedna,“ uvedl profesor s tím, že Čína nechce držet tak velký objem dolarových investic jako nyní a to je jeden z důvodů, proč se snaží kupovat komodity. Bez ohledu na to, jak moc by chtěla svou pozici změnit, rychlá změna struktury jejích rezerv není možná.
Ohledně situace v severní Africe a na Blízkém východě Ferguson uvedl, že neexistuje dostatečně velký základ pro přechod zemí zmítaných nepokoji na demokracii. Mají malou míru vzdělanosti, velkou nezaměstnanost mezi mladými, společnost není tak rozvinutá, což je „kombinace vedoucí spíše k civilní válce, než k demokracii“. Jako příklad lze uvést Egypt, kde se ztrácí vláda práva a zhoršuje se ekonomická situace, „což je přesně to, co chtějí radikálové.“ Většina revolucí podle profesora nekončí hladkým přechodem k demokracii, Spojené státy či události v Evropě v roce 1989 byly výjimkou.
V Libyi a dalších zemích regionu se tak dá čekat „občanská válka následovaná vládou radikálů a následný konflikt mezi jednotlivými zeměmi“. Velmi negativní vliv to podle Fergusona bude mít na globální inflaci, protože se spojí „velký objem tištěných peněz, silná poptávka ze zemí jako je Čína a masivní geopolitické nepokoje v zemích těžících ropu“. V nejlepším případě se tak jen zopakuje scénář ze 70. let minulého století.
(Zdroj: CNBC)