Po krizi ve Skandinávii a Japonsku byl po dobu 3 – 7 let růst úvěrů negativní. Země eurozóny ale nemají možnost devalvace a zadlužení je v jejich případě vyšší. Oživení by tak mělo být pomalejší. USA a Velká Británie mají za sebou první rok pokrizového cyklu, hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v míře monetární intervence. Následující graf od popisuje vývoj reálného růstu úvěrů v zemích, které prošly bankovní krizí a prasknutím bubliny na trhu realit. Na ose x je počet let od počátku krize, na ose y meziroční změna úvěrů:
Podle tak mají USA, Velká Británie a Španělsko před sebou ještě několik let oddlužování.
(Zdroj: FT Alphaville)