Čína zvažuje navýšení objemu evropských dluhopisů ve svém portfoliu, uvedl čínský velvyslanec do Evropské unie Song Zhe. Song potvrdil, že Čína vlastní dluhopisy řecké a portugalské vlády v hodnotě „několika miliard eur“ a pravděpodobně bude na evropském dluhopisovém trhu dále investovat. Nákupy obligací zadlužených vlád eurozóny hodlá čínská vláda podpořit ekonomiku EU a zároveň „naředit“ své dluhopisové portfolio, z většiny tvořené americkým dluhem.
„Je možné, že nakoupíme více evropského vládního dluhu. Doufáme ve finanční stabilitu a udržitelný ekonomický růst v eurozóně,“ řekl Song. Čínská vláda podle něj věří, že euro-region se dokáže z fiskální krize vymanit a jako „základní záměr“ čínských investic do Evropy uvedl ochranu obrovských zahraničních rezerv země. Jejich objem se ke konci března dostal na rekordní tři biliony amerických dolarů. „Máme důvěru v (evropskou) měnu, která zůstane jednou z našich klíčových investičních voleb. Předpokládáme, že vlády v Evropě jsou schopny zajistit bezpečnost našich investic,“ dodal velvyslanec.
Čína si v Evropě hýčká hlavního obchodního partnera a z hlediska financování podporuje region stabilně. Místopředseda vlády Wang Qishan v prosinci uvedl, že Čína podniká „konkrétní kroky na pomoc některým zemím EU v boji s dluhovou krizí“. V říjnu premiér Wen Jiabao podotkl, že jeho země je z hlediska „objemných nákupů dluhopisů a politiky zaměřené na udržení finanční stability v eurozóně“ pro Evropu „skutečným přítelem“. Song podotýká, že o potenciálním navýšení investic do evropských dluhových instrumentů se Čína rozhodne „ve světle vývoje situace a po zvážení žádostí o pomoc z několika zemí“.
Podle zpráv z minulého týdne Čína mimo jiné potvrdila, že hodlá nadále kupovat dluhopisy španělské vlády, a pomůže tak restrukturalizovat sektor problémových spořitelen. Podle předsedy vlády Zapatera drží Čína již 25 miliard eur španělského veřejného dluhu (oproti 6 mld. EUR v roce 2009), tedy zhruba 12,5 procenta celkového dluhu země v rukách zahraničních investorů.
O čínskou likviditu se aktuálně uchází i maďarská vláda. Ministr rozvoje Tamas Fellegi uvedl, že maďarská vláda zvažuje speciální emisi dluhu na čínském trhu. Dodává však, že takto získané prostředky by nesloužily k rolování dluhu, ale k financování dlouhodobých rozvojových projektů, na něž kvůli umořování státního dluhu nezbývají peníze. "Nepřišli jsme sem přesvědčit Číňany, aby financovali dluh, protože to nepotřebujeme," sdělilo Fellegiho ministerstvo. "Co však použijeme k financování dluhu, chybí nám pak v rozpočtu na rozvoj, což bychom mohli odsud doplnit," dodal úřad.
Ministerstvo specifikovalo, že jeho delegace jednala s místními finančními činiteli o možnosti, že v budoucnu, po otevření čínských kapitálových trhů, by se mohly maďarské investice financovat prostřednictvím nástrojů kapitálového trhu, mimo jiné emisemi dluhopisů. Emitentem by byla státní rozvojová banka MFB. Fellegi dříve uvedl, že emise maďarských dluhopisů by organizovala některá přední čínská banka. Další podrobnosti však nesdělil.
Čína uplatňuje přísnou kontrolu vývozu kapitálu a emise zahraničních subjektů na čínském trhu mohou organizovat pouze dvě nadnárodní finanční instituce - Asijská rozvojová banka a Mezinárodní finanční korporace ze skupiny Světové banky, které navíc musejí použít jejich výnosy v Číně.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, čtk)