Psal se rok 2008 a libyjský vládní investiční fond svěřil investiční bance celkem 1,3 miliardy dolarů, které banka použila na akciové a forexové obchody. V událostech následujících investice ztratila 98 procent své hodnoty a fond obdržel „výměnou“ nabídku na to, stát se jedním z největších akcionářů banky, uvádí s odkazem na interní dokumenty banky WSJ.
Libyjský vládní fond peníze skrze a její produkty investoval do celkem 9 akciových obchodů a jednoho měnového. Mezi akciovými byl nákup balíku především finančních institucí, mezi které patřily americká Citigroup, italská , španělská Santander, německá Allianz. Dále byla zařazena francouzská energetika a italská energetika .
Krize let 2008 a 2009 na finančních trzích ale vyvolala paniku, když investice byla znehodnocena o bezmála celou její hodnotu. Jak ukazují dokumenty WSJ z banky, až do léta 2009 trvala jednání mezi a fondem o způsobu řešení situace. V situaci na globálních trzích a pod tlakem americké vlády na zvyšování kapitálu se zrodil návrh, který byl nakonec libyjskému fondu představen v postupně zpřesňovaných variantách. Jeho podstatou bylo: Investujete do 3,7 miliardy dolarů proti vydání preferenčních akcií banky za preferenční akcie 5 miliard dolarů. Rozdíl je znehodnocená investice, obchodem by se fond ovládaný libyjským vůdcem Muamarrem Kaddáfím stal jedním z hlavním akcionářů .
Co předcházelo libyjské investici? V roce 2004 americká vláda rozhodla o opuštění dříve uvalených sankcí na investice amerických společností do jakéhokoli podnikání s Libyí, výměnou za Kaddáfího slib o vzdání se zbraní hromadného ničení a vyplacení reparací rodinám obětí útoku v Lockerbie. To spustilo hlad ze strany evropských i amerických bank a dalších finančních institucí po investicích Libye, píše WSJ. Odpověď přišla v červnu 2007. Země založila vládní investiční fond s aktivy 40 mld. USD. Přizvala 25 globálních finančních institucí, každé z nich učinila nabídku na správu nejméně 150 milionu dolarů. Vedle to byly (která podle svého vyjádření „naplňuje všechny regulatorní požadavky a spolupracuje s mnoha vládními fondy po celém světě), či . se příležitosti chopila nabídkou, dle dokumentů WSJ, investic dvakrát 350 milionů dolarů. Banka stanovila šéfem svých aktivit pro severní Afriku Youssefa Kabbaje a ten se stal častým hostem libyjského fondu.
Následovalo rozšíření spolupráce a mezi lednem a červnem 2008 investice narostly až na 1,3 miliardy dolarů. V následné finanční krizi padly především opční investice a v únoru 2010 hodnota těchto investic celkem dosáhla 25,1 milionu dolarů (tedy necelá 2 %). Následovala tvrdá jednání, během kterých mělo, dle dokumentů WSJ interní povahy GS, šest návrhů řešit, jakou cestou nahradit Libyi investici. Výsledkem byla ona nabídka na investici „5 za 3,7 miliardy dolarů“, kde měla po 40 let splácet 4 až 9,25 % protihodnotou vydaných akcií. Vedlo by to k přeplacení původní škody o miliardy dolarů.
Libye ale chtěla splátky rychleji. V červenci 2009 padla „dohoda“ na splátkách během 10 let, od té pak ustoupila k nové dohodě „6 % ročně po 20 let“. Navrhované investice se fondu zdály příliš riskantní, chtěl 3,7 miliardy dolarů investovat do vysoce kvalitních dluhopisů. Posledním jednáním, dle zdrojů WSJ – interních materiálů banky – byl červen 2010. Dohoda nad obchodem dosažena nebyla.
Celková aktiva libyjského vládního fondu přesahují 50 miliard dolarů. Letos, následkem vojenských úderů proti Libyjskému vůdci Kaddáfímu, Spojené státy v rámci sankcí zmrazily lybijská aktiva za 37 miliard dolarů.
(Zdroj: WSJ, CNBC)