Aktualizováno Česká republika preferuje finanční pomoc zadluženému Řecku ze záchranného fondu eurozóny EFSF, tedy bez české účasti. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to dnes řekl premiér Petr Nečas. Až druhou možností je použití Evropského mechanismu finanční stability (EFSM), do kterého je zapojena celá Evropská unie. Podle názoru premiéra se Řecko nedokáže vyhnout restrukturalizaci svého dluhu.
„Jsem přesvědčen, že dříve či později se otázka restrukturalizace nebo reprofilace dluhu dostane na jednací stůl. Je to ekonomicky nevyhnutelné,“ sdělil Nečas před klíčovým zasedáním Evropské rady, která se sejde v Bruselu ve dnech 23. a 24. června. „Jedinou otázkou je, kolik peněz zmizí, jak náročná operace to bude a jak politicky a ekonomicky nákladné to bude,“ dodal premiér.
Nečas současně vysvětlil, že nutit soukromé držitele řeckých dluhopisů, aby se zapojili do restrukturalizace, je nejlepší prevencí před morálním hazardem, tedy situací, kdy věřitelé nebo dlužníci nedostávají dostatečně silné signály od úřadů, které by je odradily před opakováním stejných chyb.
Oohledně pomoci Řecku preferuje zdroje eurozóny, kterých zbývá více, než v záchranném fondu celé EU. "My preferujeme použití prostředků primárně z EFSF, to znamená z nástroje eurozóny. Mimo jiné proto, že je tam k dispozici ještě 90 procent objemů prostředků, které tento mechanismus má," řekl premiér. Naopak ve fondu EFSM je podle Nečase nyní jen 15 procent finančních prostředků. "Zhruba 85 procent prostředků již bylo čerpáno a my jsme přesvědčeni, že by tady měla být nechána nějaká rezerva, protože tento druhý nástroj EFSM se týká i nečlenských zemí eurozóny. A protože těch je pořád dost i v EU, tak jsme přesvědčeni, že primárně by měly být čerpány prostředky z EFSF," dodal Nečas.
ČR by se v případě svého možného zapojení nepodílela přímo na půjčkách Aténám, nýbrž na garancích z mechanismu EFSM. ČR sice eurem neplatí, ale EFSM se účastní stejně jako všech zbývajících 26 členských států EU. Případný podíl ČR na pomoci Řecku by měl podle ministra financí Miroslava Kalouska formu záruk za půjčky z fondu EFSM a činil by zhruba 3,5 miliardy korun. Češi by je ale museli do unijního rozpočtu dát jen za předpokladu, že by Řekové své závazky nezaplatili.
"Domnívám se, že pokud by se mělo rozhodnout o mezinárodní pomoci, mělo by to jít výlučně ze záchranného fondu eurozóny, nikoli ze záchranného fondu celé Evropské unie," řekl v pondělí Kalousek, podle kterého je Praha vůči možnému zapojení do zvažovaného druhého záchranného balíku pro Řecko zdrženlivá.
Česko už poskytlo garance za 7,7 miliardy korun pro Portugalsko a 6,7 miliardy korun pro Irsko. U nich je nicméně pravděpodobnost, že by půjčky nesplatily, zřejmě o poznání menší než u Řecka.
Ministři financí eurozóny se na začátku týdne v Lucemburku shodli, že Řecko bude potřebovat další záchranný padák a že by se do něj měli zapojit na dobrovolné bázi i soukromí investoři. Objem druhého záchranného balíku, který by měl doplnit současnou slíbenou pomoc 110 miliard eur a o němž se v současné době jedná, by se mohl podle neoficiálních odhadů pohybovat kolem 120 miliard eur (zhruba 2,9 bilionu Kč).
Členové řeckého parlamentu ve středu vyslovili důvěru vládě. Vláda má nyní volné ruce pro prosazování fiskálních a strukturálních reforem. Euro před počáteční oslabení vystoupalo přes 1,44 USD/EUR až na 1,4432 USD/EUR, aktuálně obchoduje na hladině 1,4415. Výsledek přišel po závěru trhů v Evropě i ve Spojených státech.
(Zdroj: čtk, mediafax, Bloomberg)