Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Zelená střecha Evropy?

Zelená střecha Evropy?

8.8.2011 11:20
Autor: Zdeněk Tůma, KPMG Česká republika

Nenapadlo mě, že bych v rámci sloupků na ekonomickém portálu mohl psát někdy o kůrovci. Ale když se k tomuto tématu mohou “zasvěceně” vyjadřovat i teatrologové a čím dál více politiků, proč bych k tomu nakonec nemohl napsat i pár řádek jako ekonom, byť v oblasti ochrany přírody úplný laik. A přiznávám, že i jako častý návštěvník Šumavy – nebudu tedy předstírat, že jsem zcela nezaujatý, nicméně budu se o nezaujatost přinejmenším snažit.

Začnu ekonomickou úvahou nad rozhodnutím o založení Národního parku Šumava (NPŠ). Nemám v úmyslu zde polemizovat, zda park měl být založen, nebo zda má být dokonce zrušen. Existenci parku beru jako fakt a jsem rád, že je. Chci jen upozornit na skutečnost, že jde o významné rozhodnutí nejen z hlediska ochrany přírody, ale i z hlediska ekonomického. Vyjdeme-li z extrémní varianty (která zatím nebyla uplatněna, ač má své zastánce) úplné bezzásahovosti na území parku, pak to znamená ztrátu v rozsahu přinejmenším několika set miliónů korun ročně, která vyplývá ze ztrát z těžby dřeva. Je na místě poznamenat, že těžbou nemám na mysli likvidaci lesa, ale udržitelné hospodaření, kdy se těží zhruba tolik, kolik dřevní hmoty naroste. Na hektaru naroste přibližně 5 kubíků dřeva ročně; budu-li počítat s 50 tis. ha (rozloha NPŠ je přes 68 tis. ha), pak těžba 250 tis. kubíků dřeva je zcela v souladu s udržitelným hospodařením v lese. Vyčísleno v penězích si oněch 250 tis. kubíků můžeme vynásobit jedním tisícem korun (odhad po konzultaci s lesáky, přičemž započítávám i náklady na stažení dřeva, jinak by se průměrný výnos z kubíku blížil spíše 1500 korunám). Jde tedy o 250 mil. ročně, o 2,5 mld. za 10 let. Šlo by samozřejmě pouze o ušlé výnosy z těžby dřeva, nebudu to na tomto místě komplikovat dalšími možnými výnosy z jiného ekonomického využití oblasti.

Varianta úplné bezzásahovosti má však ve skutečnosti náklady daleko vyšší. Nezasahovat ani v případě přírodních kalamit (důsledky vichřic, zejména pak ve spojení s kůrovcem) vede k tomu, že kůrovec, který se šíří exponenciálně a vyletí 2-3x do roka, “sežere” velmi rychle veškeré smrkové porosty na daném území. Důsledky si můžeme ukázat na konkrétním příkladu. Orkán Kyrill na Šumavě odhadem zničit 750 tis. kubíků dřeva (v Jižních Čechách to bylo dle Wikipedie 4 mil. kubíků). Rozhodnutí nezasahovat a nechat část stromů ležet znamená při průměrném výnosu jeden tisíc za kubík ztrátu 220 milionů korun (ležet se nechalo 220 tis. stromů). Kromě toho ale rozhodnutí nezasahovat a nechat stromy ležet znamenalo rozšíření kůrovce, které dosáhlo úrovně pandemie. V dalších čtyřech letech tak byl dle odhadu Správy NPŠ napaden kůrovcem další milion stromů, tj. dalších téměř milion kubíků dřeva. Při takto masívním napadení velkých ploch nezbývá při obraně proti dalšímu šíření kůrovce kácet ve velkém rozsahu, jinak by se kalamita šířila dále. Pokáceno bylo – opět dle údajů NPŠ – dalších téměř dva miliony stromů.

Jako daňový poplatník jsem připraven se podílet na zvýšených nákladech na ochranu přírody a rozhodně jsem pro existenci NPŠ. Otázka jest, jak velké náklady jsou pro nás přijatelné. Kromě toho málokdo je z nás zcela nezaujatý pozorovatel. Pro mě osobně není představa Šumavy sežrané kůrovcem a obklopená rozsáhlými holinami přijatelná. Je sice pravda, že les se po kůrovci obnovuje – pravda, notně podporován výsadbou, ale z vlastního pozorování odhaduji, že trvá 15 let, než se dá o zárodcích nového lesa mluvit, třicet let, než lze mluvit o lese a padesát let, než bychom mohli o Šumavě znovu mluvit jako o zelené střeše Evropy.

Vůbec se proto nedivím místním, že s kůrovcem za humny nehodlají vést dlouhé debaty o tom, zda se proti němu smí zasahovat, zanedlouho by taková debata byla zcela bezpředmětná. Doporučuji těm, kteří se přivazují ke stromům, aby se po Šumavě rozhlédli s větším nadhledem, třeba z Luzného, Roklanů, či mnoha jiných míst a podívali se na ten průšvih, který kůrovec dosud způsobil. Snad aspoň někteří z nich získají jiný náhled na to, jak má vypadat péče o přírodu.

Debata o (ne)zasahování proti kůrovci se dá shrnout do jednoduché přímé úměry: “čím větší bezzásahové zóny a jejich počet, tím více holin a tím vyšší náklady”. Z pohledu ekonoma a milovníka Šumavy vidím jediné řešení v rozumné zonaci Šumavy. To ovšem platí do budoucna. V současné době jsou kostky již vrženy: velká část centrální Šumavy už je sežraná a bojuje se jen o to, kde se kůrovce podaří zastavit. Jak se to komu líbí a jak velké náklady je jako daňový poplatník ochotný přijmout, si musí rozhodnout každý sám.

Kvilda, 7. srpna 2011


Váš názor
  • Ekonomie a ekologie
    9.8.2011 16:52

    Vážený pane Tůmo, jeste jedním z velmi mála politiků, kterých si vážím a jsem hluboce přesvědčený o jejich hodnotové integritě a dobrých úmyslech. Jako absolvent vysoké školy ekonomické si plně uvědomuji obě stránky problému (ekonomickou a ekologickou) a dal bych cokoliv za to, kdybych s Vámi na toto téma mohl diskutovat, abych právě Vás přesvědčil, že kácení v té podobě, v jaké se realizuje, je nesprávné a to i z ekonomického hlediska. Zásadní problémy, které spatřuji ve Vaší úvaze je v nezohlednění těchto faktorů - aktuální kácení ( v rozsahu a lokalitách kde je prováděno) nebude mít požadovaný inhibiční dopad (nezpomalí či nezastaví šíření kůrovce). - aktuální kácení vytváří holiny, které do budoucna činí les zranitelnějším pro napadení kůrovcem (odkryté kmeny stromů jsou vystaveny slunci, vyšší teplota a sucho dramaticky snižuje imunitu smrčin a zrychluje reprodukční cyklus kůrovce) - aktuálním kácením jsou narušena hnízdiště Datlíka Tříprstého - tento neprávem mediálně vláčený pták se živí převážně lýkožroutem smrkovým a jeho vývojovými stádii, o tom jsem nikde zatím nečetl ani slovo - vycházít v článku z předpokladu, že zásah proti kůrovci pomůže. Případné pochybení při ponechání stromů po orkánu Kyrill nedokáži posoudit, je docela možné, že nebylo správné. Aktuální zásah je však zcela zbytečný a výběr lokalit "nešťastný", pokud ovšem nešlo o záměr správy parku, poškodit tyto klíčové lokality pro další postup - je zde nebezpečí, že po samovolném odeznění kůrovcové gradace, které se na základě gaussovy reprodukční křivky výskytu popoulace kůrovce statisticky nevyhnutelně brzy dostaví, bude argumentováno: Káceli jsme a problém jsme vyřešili, jdeme kácet znovu. Už dnešní titulky bulvárních deníků (Kůrovec poražen!) tomu napovídají. - aktuální kácení probíhá (ze všech lokalit napadených kůrovcem) právě v částech které měly být výhledově připojený do první zóny parku (hnízdiště ptactva) Mám velké obavy o situaci v Národním parku Šumava a hlavně o jeho budoucnost. Byl bych velmi rád, pokud by se ve spolupráci s přírodovědci vytvořil také ekonomický model problému na Šumavě, ovšem po zohlednění všech (i zdánlivě nepodstatných) rizikových faktorů (viz holiny a předpokládané urychlení rozpadu stromového patra v 2.bezzásahové zóně). Pokud se v takto získaném modelu jasně prokáže, že škody na přírodě jsou v přiměřeném poměru s prevencí velkých ekonomických ztrát, jsem ochoten změnit svůj názor. Do té doby musím zůstat malým zarytým černým broukem, který bojuje s arogancí moci svou občanskou angažovaností. Pro případné další kroky které by měly směřovat k věcnému řešení problému a otevřené diskuzi i na ekonomické úrovni jsem Vám k dispozici. Děkuji za Váš čas, vážím si jej. S úctou, Lýkožrout http://lykozrout.wordpress.com
    • Re: Ekonomie a ekologie
      10.8.2011 12:46

      Na zaver omluva, nechal jsem se unest terminologii, mel jsem na mysli "gaussovu krivku ekologicke valence" - tedy vztahu predator-korist potazmo konzument-potrava, ktera do jiste miry pripomina krivku, kterou jsem mel skutecne na mysli, viz str. 5 stanoviska centra pro vyzkum biodiverzity http://www.sumava-kurovec.cz/include/Stanovisko%20CBDR%20110404.pdf Jak vidno, nejsem odbornik. Jsem jen obycejny brouk, kteremu se svira srdce a otevira kudla v kapse, kdyz vidi, jak je na Sumave poslapavan nazor odborniku na ochranu prirody. Prosim, pojdme zohlednit komplexitu problemu i do ekonomickych modelu. Jeste nez k tomu dojde, pojdme prosim zastavit zbytecne a prokazatelne nezakonne kaceni na Sumave, ktere k tomuto dni stale probiha.
      lykozrout
  •  
    9.8.2011 15:36

    Pane guvernére.Přeji příjemné KPMG.Dovoluji si.Ve svém článku píšete, že se jako daňový poplatník budete podílet atd.Těch daňových poplatníků je čím dál tím méně i KPMG je potřebuje.
    coast
  • jsem zklamán
    9.8.2011 9:34

    nechápu jak někdo může argumentovat udržitelným hospodařením a ušlými výnosy z těžby dřeva v souvislosti s národním parkem. fakt mi to hlava nebere. účelem národního parku není chránit přírodu před sebou samou (kůrovcem), ale před člověkem, protože člověk, nikoliv kůrovec, je pro přírodu škůdce.
    toncek
  •  
    8.8.2011 23:20

    Diskutovat o ekonomických problémech s tak vysokou odbornou autoritou jako je bývalý šéf emisní banky je troufalost a riziko, ale zkusme se podívat na problém i z jiných úhlů. Problém výpočtu je v tom, že kalkuluje s dřevní hmotou z míst, kde nemá stát hospodářský les. Místa, která jsou nyní sežraná kůrovcem jsem povětšinou ty, kde by měl stát vysoce diverzifikovaný, nejlépe původní les. Smrkové stromy v tomto lese by byly podstatně odolnější vůči kůrovci a dalším škůdcům. od vrcholného středověku se potřeba dřeva v Čechách neustále zvyšovala a od 15 století dřevorubci postupovali jak na Šumavě, tak v Krkonoších výš a výš. Druhý problém je v tom, že neumíme vyjádřit kolik přináší druhová pestrost, nebo kolik nás stojí ztráta biodiverzity. Také není pravda, že obnova trvá 30 let a musí být podporována výsadbou. Pokud se podíváme na 5-ti leté kůrovcové "holiny", zjistíme, že travní a keřové patro je obdivuhodně vyvinuté a pestré. Je jasné, že 10 metrový strom, což je velikost, kdy začínáme mluvit o lese, roste víc než 10 let, ale za 30 let bude na kůrovcové holině bohatý, vysoký, druhově pestrý les, který se začne přibližovat původní skladně lesa a přírody. Při ponechání svému osudu, lze odhadnout, že za nějakých 250 až 300 let bude les na Šumavě stejný jako před nástupem člověka do těchto vysokých poloh. A mít vysokou pestrost, biodiverzitu, stabilní floru a faunu na tak velkém prostoru jako je uvažovaných 25 až 33%plochy NPŠ - to bude opravdu evropský unikát v pozitivním slova smyslu!!
    • Kolik by stálo to celé udělat takhle..?
      9.8.2011 10:49

      Dobrý den, moc a moc by mne zajímalo, jak by mohla vypadat alternativa obnovy celého původního porostu Šumavy.!? Prostě představme si, že je na Šumavě opět původní, zdravý lužní porost a že nad Šumavou optimálně, dosti prší. Představme si, že srážky se kumulují na tímto územím a dále pak nedevastují záplavami zbytek země.. Představme si, jaký by byl úhrn srážek v oblasti vltavského prameniště a zvažme průtoky Prahou a ochranu Hlavního města před povodněmi... Představme si napojení akvaduktů nebo jiných vodních děl s řadou elektráren a různých spojovacích kanálů, tak, aby přebytečná voda neprotékla Prahou a neohrožovala ji tak. Představme si, jak by po vrstevnicích, v rámci přehradních děl na Vltavě, přebytečná voda obkračovala Prahu a v klidu odtékala speciálními náhradními koryty.. Myslíte si, že by bylo možné postavit na Vltavě mohutné vodní dílo pro zkočírování zvýšené hladiny Vltavy v případě obnovy původního lužního porostu na Šumavě? Myslíte si, že se na Šumavě neskrývá obrovský ekologický energetický potenciál? Zkusme si to spočítat... ;-)
  • Jde o trvalé řešení
    8.8.2011 16:51

    Vážený pane Tůmo,chápu, že se zastáváte svého bývalého kolegy z ČNB p. Stráského, ale bohužel ochraně přírody rozumíté asi tak jako on, tj. poměrně málo. Nedošlo Vám, že cílem bezsásahovosti není, aby na celé Šumavě zústaly jen holiny, ale aby na ní vyrostl zdravý les, který si s kůrovcem poradí sám. A to je dobré i z ekonomického hlediska, které v Národním parku z podstaty věci nemůže být primární. To je bohužel skutečně dlouhodobý proces, ale určitě je lepší si chvíli počkat než měnit strategii každé dva roky, jak se teď bohužel stalo. Kdyžtak se na podrobnosti zkuste optat svého stranického šéfa ministra zahraničí. Ten už to, o co v této kauze jde, docela pochopil.
    Karel Havel
  • pohlad ekonoma?
    8.8.2011 11:40

    "Je sice pravda, že les se po kůrovci obnovuje – pravda, notně podporován výsadbou, ale z vlastního pozorování odhaduji, že trvá 15 let, než se dá o zárodcích nového lesa mluvit, třicet let, než lze mluvit o lese a padesát let, než bychom mohli o Šumavě znovu mluvit jako o zelené střeše Evropy." skor ako politik so 4 rocnym volebnym obdobym je toto vyjadrenie. ved preco pozerat viac rokov dopredu ked mna sa to aj tak tykat nebude...
    rastompk
Aktuální komentáře
15.12.2017
6:32Zapomeňte na bitcoin. Investoři do měn rádi českou nudu
14.12.2017
22:01Americké trhy bez výraznějších zpráv mírně ztrácely, Teva si připsala 10%
19:25Zdánlivě nerozbitná investiční teze od Morgan Stanley
18:45Světový trh s ropou bude v prvním pololetí v přebytku, říká IEA
17:59Summary: Prodej větrníků, nákup filmů a internetová neutralita
17:35Pražská burza rostla třetí den za sebou, PX +0,52 %
17:10Disney koupí aktiva Foxu za 66 miliard dolarů. Měl by se Netflix bát?
17:02Technická analýza: Týden bohatý na události rozhoupal trh s ropou
16:30ECB euru další zisky nepřinesla, zatímco dolar využil dobré zprávy z ekonomiky  
15:15ECB výrazně vylepšuje prognózu, ale dál mává holubičími křídly
15:14Česká zbrojovka a.s.: Zápis z řádné valné hromady akciové společnosti
14:41Listopad znovu nastartoval americký maloobchod  
14:38České ekonomice došli lidé, její růst v příštím roce zpomalí
14:09INFOND investiční fond s proměnným základním kapitálem: Oznámení ohledně delistace investičních akcií
13:48ECB zlepšila výhled růstu v eurozóně a Draghi hýbe eurem. Sledovali jsme ŽIVĚ
13:35Konsorcium v čele s EPH kupuje většinu v druhé největší maďarské elektrárně
13:15Sazby v Británii beze změny, další proměny rétoriky tentokrát nepřišly
11:54Ifo: Německá ekonomika poroste příští rok nejrychleji od 2011
11:37Evropa před ECB ztrácí, Vestas Wind Systems +7 %
11:01Eurodolar přestal růst, když vyprchal efekt Fedu. Jsou tu ale data a přijde ECB  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
14:30USA - Empire State Manufacturing index
15:15USA - Průmyslová výroba, m/m