Po neradostném vývoji posledních týdnů je lehké ztratit naději. Mohla by se Velká recese roku 2008 táhnout ještě několik let, podobně jako tomu bylo v případě Velké deprese ve 30. letech? A pokud bylo tehdy pro návrat k plné zaměstnanosti potřeba druhé světové války, co nás zachrání dnes?
Detailnější pohled na minulost ale ukazuje, že situace je složitější a ne tak temná. Válka sice oživení pomohla, ekonomika se ale zlepšovala už předtím, než ji podpořily válečné výdaje. Válka jí pomohla i tím, že Hitlerova agrese způsobila útěk kapitálu z Evropy, což při zlatém standardu znamenalo příliv zlata do USA. Ministerstvo financí toho využilo ke zvýšení peněžní nabídky a výsledkem byla agresivní monetární expanze, která efektivně ukončila deflaci. Reálné sazby prudce klesly a ekonomika na to silně zareagovala. Pro dnešek tento vývoj znamená jasné poučení. Sazby se ve 30. letech blížily k nule, uvolnění ale bylo i přesto velmi efektivní.
Jedním z důvodů, proč se deprese vlekla tak dlouho, bylo přerušení rychlého oživení v polovině 30. let další recesí. To bylo důsledkem několika faktorů, utažení monetární a fiskální politiky byly ale klíčové. To ukazuje, že bychom se měli mít na pozoru před příliš rychlým utažením politik. Pokud přijde před plným zotavením ekonomiky, může opět dojít k poklesu, který bude o to silnější, čím více je ekonomika postižena předchozí krizí. Snížení deficitů by nás v současné době téměř jistě poslalo dolů podobně, jako tomu bylo v roce 1937. Vyšší nezaměstnanost by pak ještě více ztížila stabilizaci státních financí.
Druhá světová válka nám ukazuje i něco o vlivu strukturálních faktorů na nezaměstnanost. Protože do armády přešlo asi 10 milionů mladých mužů, ekonomika čelila velkému nedostatku potřebných zaměstnanců. Přesto si s tím podniky poradily. Znamená to, že klíčová je poptávka, pracovní pozice samy od sebe nezůstanou dlouhou dobu nevyplněné. Pokud by jich dnes bylo dostatek, lidé by si rychle našli způsob, jak získat potřebné dovednosti.
A co výše dluhu? Na konci války se poměr dluhu a HDP dostal na 109 %, na růst a schopnost půjčovat si to ale nemělo žádný patrný vliv. Všichni totiž chápali, že se bojuje o přežití a nikdo nepochyboval, že dluhy budou splaceny, protože se tak stalo po každé předchozí válce. Dnes můžeme pro ekonomické oživení udělat mnohem více, musíme ale uvést jasné důvody a způsoby, jak se s dluhem posupně vypořádáme. Někdo musí vysvětlit národu a světovým trhům, proč musíme nyní dluh navýšit – nezaměstnanost dosahuje asi 9 % po dobu 28 měsíců a musíme s ní bojovat stejně jako během válek v minulosti.
Autorkou je Christina D. Romer, profesorka ekonomie na University of California.
(Zdroj: NYTimes)