Maďarská vláda začne jednat s bankami o restrukturalizaci dluhů obcí. Od příštího roku chce některé komunální dluhy převzít a počítá i s tím, že by pod svou správu vzala také některé školy a nemocnice. Podle premiéra Viktora Orbána vláda sloučí závazky v objemu kolem 180 miliard forintů (asi 15 miliard Kč). Kabinet se na tomto postupu usnesl po zhruba osmi měsících jednání.
"Až na jednu nebo dvě výjimky se místní samosprávy topí v dluzích až po krk. To se nemůže změnit, jestliže je bude tížit nutnost provozovat veřejné instituce," řekl Orbán. Vláda tedy převezme veřejné instituce, které provozují nedostatečně financované místní vlády, a jejich závazky převede na ministerstvo financí, tedy na státní dluh.
Orbán řekl, že stát k 1. lednu 2012 převezme instituce od 19 samospráv, které fungují na úrovni okresu. Půjde o samosprávy, jejichž příjmy vysoko zaostávají za výdaji. Orbán řekl, že v Maďarsku je už teď obec, která by nebyla schopna vyplácet platy státním zaměstnancům, pokud by se navrhovaná restrukturalizace dluhu neprovedla. Převzetí institucí v takových obcích má právě tomu zabránit.
Reforma fungování obecních zastupitelstev figurovala vysoko na seznamu priorit ekonomů i analytiků, když se Orbán loni v květnu ujal moci. Tehdy se mu dostalo nejsilnější parlamentní podpory od pádu komunismu před více než 20 lety.
"Napravili jsme chybu, kterou jsme udělali před 20 lety při změně režimu. Úkoly státu a místních samospráv a jejich související financování jsme tehdy rozdělili nevhodně," vysvětlil Orbán. Podle nového systému budou místní samosprávy na úrovni okresů podle premiéra dohlížet na úkoly, které souvisejí s rozvojem.
Stát převezme školy a nemocnice i jinde, nejen na úrovni okresů. Tuto fázi reformy bude regulovat samostatná legislativa, která ale bude teprve vypracována.
Orbán podle agentury Reuters řekl, že kabinet zahájí s bankami rozhovory o restrukturalizaci dluhů, které převezme v rámci reforem. Připustil ale, že si je vědom toho, že banky už nemají velký manévrovací prostor a že ekonomika potřebuje úvěry, pokud má růst.
Banky v Maďarsku si už teď stěžují, že je tíží takzvaná krizová daň. Tu začali Maďaři vybírat, aby získali peníze do státního rozpočtu a snížili deficit. V platnosti má zůstat tři roky. Daň, kterou finanční instituce v Maďarsku musejí odvádět, je nejvyšší v Evropě. Ztráty v řádu stovek miliard forintů bankám hrozí i v souvislosti s plánem vlády umožnit lidem splatit ve výhodném kurzu hypotéky v cizích měnách.
"Neměli bychom ztrácet zdravý rozum," řekl Orbán, když vysvětloval, proč by měl dluhy obcí převzít stát. "Ekonomika nemůže fungovat předvídatelně a úspěšně, když nebude existovat stabilní bankovní a finanční systém. Bankovnímu sektoru už jsme naložili dost, je tam bankovní daň i povinnost poslední splátky (u hypoték v cizích měnách)," dodal.
Plán poslední splátky hypoték v cizích měnách bude podle premiéra pro banky znamenat velkou zátěž. Vláda by tak podle něj měla s bankami o plánu restrukturalizace dluhů jednat obezřetně. Jeho komentář analytici hodnotí jako významný krok zpět v dosavadní kritice bank. Kontroverzní plán, který má lidem umožnit výhodně splatit hypotéky v cizích měnách, je totiž obecně vnímán jako nepřátelský vůči bankám.