Irsko má za cíl jako první země z trojice těch, které zatím čerpaly ze zdrojů Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu finanční pomoc, půjčky splatit a vymanit se tak ze záchranného programu. Řekl to předseda vlády ostrovní země Enda Kenny. Premiér zároveň oznámil, že vláda hodlá v roce 2012 „otestovat“ dluhopisový trh prodejem svých obligací a vrátit se na trh „co možná nejdříve“.
„Ze všech problémových zemí jde Irsko příkladem,“ vyzdvihl Kenny hospodaření své země v dnešním rozhovoru pro Bloomberg Television. Irsko má tak slušně nakročeno k tomu, aby jako první „řeklo sbohem MMF“. Lepší kondici irského rozpočtu podle Kennyho časem zaznamenají také ratingové agentury a přehodnotí své známky úvěrové odpovědnosti země.
Irská vláda plánuje navýšit úspory v příštím roce až na 4 miliardy eur a získat znovu důvěru investorů na finančních trzích, které odradil vysoký dluh země a problémy tamních bank, které přerostly vládě přes hlavu. Premiér podle svých slov očekává, že vláda za letošní rok sníží poměr rozpočtového schodku k hrubému domácímu produktu pod cíl stanovený EU a MMF pod 10,6 procenta, tedy hranici, jíž bylo podmíněno poskytnutí finanční pomoci. Do konce roku 2015 by měl vládní deficit klesnout na 3 % k HDP, plánuje Kenny, který stojí v čele irské vlády od voleb v letošním březnu.
Za zdařilé pokračování reforem v souladu s dohodami pochválila Irsko v zářijové zprávě Evropská komise, která tak usoudila, že má země nárok na uvolnění třetí části pomoci, tedy 5,5 miliardy eur, jejíž výplata byla rozdělena do dvou tranší – zářijové a druhé na konci října. Komise uvedla, že probíhající fiskální reformy jsou uspokojivé a zdá se, že se zemi podaří dodržet dohodnutý schodek rozpočtu na letošní rok.
Náklady na půjčky Irska na trhu se od poskytnutí finanční pomoci výrazně snížily. Výnos 10letého dluhopisu, poté co v červenci dosáhl 14,22 procenta, se v současnosti pohybuje kolem 7,7 procenta (pro srovnání – nejbezpečnější dluhopisy, Spojených států a Německa, se na trhu prodávají se zhruba 2% výnosem).
Irská ekonomika nicméně kvůli politice škrtů a úspor čelí zpomalování – centrální banka tento měsíc snížila svůj odhad ekonomického růstu na 1,8 procenta z předchozích 2,1 procenta, s ohledem na pokles spotřebitelských výdajů a zpomalující růst vývozu.
Irsko jako druhá země eurozóny (po Řecku, po něm pak následovalo ještě Portugalsko) muselo loni v listopadu přijmout od evropských partnerů kvůli dluhové krizi, jejíž celková hodnota činila 85 miliard eur. Na jaře provedené zátěžové testy ukázaly, že čtveřice z největších irských bank potřebuje navýšit kapitál celkem o 24 miliard eur, tedy výrazně více, než trhy spekulovaly.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)