Finanční krize v Evropě i v dalších rozvinutých ekonomikách negativně ovlivnila jak skutečný růst, tak růst potenciální. Další vývoj bude ale hodně záviset na tom, jaké kroky podnikne evropské vedení. Pro Bloomberg to uvedl Marco Buti, generální ředitel Úřadu pro ekonomické a finanční záležitosti (DG ECFIN) v rámci Evropské komise. Problémům s růstem podle něho v současnosti čelí celá globální ekonomika, jednotlivé regiony se sice mohou od celkového trendu oddělit, jde ale jen o dočasný vývoj. Zpomalující růst globální ekonomiky se pak může „potenciálně perverzním“ způsobem zkombinovat s dluhovou krizí v Evropě. Čelíme tak „hrozivým výzvám“.
Buti se domnívá, že zpomalující globální ekonomika snižuje inflační tlaky, eurozóna má výhodu v tom, že ECB dokázala během posledních deseti let „velmi dobře ukotvit inflaci“ na svém inflačním cíli těsně pod 2 %. Problémem měnové unie tak není nastavení „monetárních struktur“, ale její vnitřní pravidla a někteří její členové. Hrozí jí „ničivá interakce mezi bankovním systémem a vládním dluhem“, cílem je tedy přerušit tuto vazbu.
Před zátěžovými testy, které proběhly v létě, již evropské banky navýšily svůj kapitál asi o 50 miliard eur. Trhy se však nyní obávají zhoršení pozice bank v důsledku zhoršování dluhové krize. Je proto nutné tuto krizi vyřešit, což by mělo trhy uklidnit. Evropský bankovní systém dnes skutečným nedostatkem kapitálu netrpí, hovory o rekapitalizaci tak nejsou plně namístě. Banky ale musí mít dostatečné rezervy, aby byly schopny absorbovat negativní šoky. „A na tom momentálně pracujeme,“ uvedl Buti.
S rekapitalizací bank pomůže „nová verze EFSF“. Tento fond bude moci poskytnout půjčky jednotlivým vládám, které je použijí na zvýšení kapitálu bank. Na prvním místě by ale měly stát pokusy o rekapitalizaci tržní cestou, uvedl Buti. Nové mechanismy boje s krizí v Evropě by podle něho měly být vytvořeny v polovině října.
(Zdroj: Bloomberg)