Evropská centrální banka již dosáhla hranice toho, co může udělat pro podporu finančních trhů. Další boj s dluhovou krizí je nyní na vládách. Uvedl to v rozhovoru pro list Financial Times Jean-Claude Trichet, který působí posledních osm let v čele Evropské centrální banky.
V případě, že by bylo Řecko směřováno k bankrotu, ECB již nebude schopna přijímat jeho vládní dluh jako kolaterál od řeckých bank prahnoucích po likviditě. Vlády eurozóny by pak neměly jinou možnost, než podpořit finanční systém a vyhnout se tak ekonomické katastrofě, varoval Trichet, jehož funkční období končí za tři týdny, kdy ho v čele ECB nahradí Ital Mario Draghi.
Evropa se podle Tricheta dostala do začarovaného kruhu, v němž vládní dluhy přiživují nervozitu investorů, která dopadá na banky. Evropští politici tak mají dvojí zodpovědnost – je nutné bezodkladně posílit finanční sílu bankovního sektoru a zároveň učinit kroky na „obnovení důvěryhodnosti vládních závazků v nejvyšší možné míře“, říká Trichet.
Komentář Tricheta přichází poté, co někteří další členové banky naznačili, že se obávají propadu eurozóny zpět do recese. Podle některých analytiků by tak ECB na svém příštím zasedání mohla jednat o snížení úrokových sazeb. Šéf ECB je však přesvědčen, že ECB již udělala vše, co mohla, a závěrečný krok, který má zajistit další růst, je nyní na vládách. "Učinit cokoliv, co by zprostilo vlády jejich zodpovědnosti, by byl recept na prohru," řekl a podotkl, že ECB nebude plnit funkci „věřitele poslední instance“ evropských vlád.
V očích Tricheta to byli právě političtí lídři, kteří přispěli k podrývání veřejného vnímání bezpečnosti investic do dluhopisů zemí eurozóny a tím vyhrocení krize. Jako příklad uvedl požadavek Německa, aby s pomocí Řecku byly spojeny ztráty soukromých investorů, před čímž kancléřku Angelu Merkelovou a francouzského prezidenta Sarkozyho varoval již na evropském summitu před rokem. Jeho varování však zůstala nevyslyšena, když se v létě evropští zástupci dohodli na zapojení soukromého sektoru do pomoci Řecku ve formě odpisu 21 procent nominální hodnoty řeckých dluhopisů, a Německo nyní prosazuje navýšení tohoto „haircutu“.
„Jedná se o historický milník, který by mohl vyústit v depresi, pokud nebudou učiněna správná rozhodnutí ve vhodnou dobu,“ komentuje Trichet současnou situaci Evropy. Krizi zároveň hodnotí nikoli jako krizi Evropy, ale krizi Západu – včetně Japonska a Spojených států. Dlouhodobým důsledkem pak bude užší ekonomická integrace, vedoucí k rozšíření evropského „projektu“. „Domnívám se, že žádná země nebo představitel nepřijme odpovědnost za krok zpět. O tom jsem přesvědčen,“ prohlásil šéf ECB, jehož funkční období končí za tři týdny.
Trichet listu řekl, že Řecko, kterému se podařilo úspěšně přesvědčit investory o zásadním snížení hodnoty jejich dluhopisů, je "zvláštní případ". Všechny ostatní země podle něj budou schopné splnit veškeré své finanční závazky. "(Představitelé eurozóny) řekli velmi jasně, že Řecko je zvláštní případ, a že pokud se týká všech ostatních zemí, je jejich cílem zcela dodržet to, co vlády podepsaly," dodal.
Měnový výbor ECB minulý týden nechal úrokové sazby beze změny na 1,5 procenta. Někteří bankéři již vyzvali ke snížení úroků, protože rostou signály dalšího zpomalování ekonomiky regionu a trhy se bojí krachu Řecka.
(Zdroj: FT, čtk)