Se stejným nadšením, s jakým včera mířily světové akcie vzhůru na spekulacích o francouzsko-německé dohodě na plánu vybřednutí z dluhové krize Evropy a podobě EFSF, dnes po výprodeji na Wall Stret i v Asii míří evropské akcie dolů, když noční jednání dua Sarkozy - Merkelová skončila bez výsledku a oba aktéři je opustili bez jakékoli věcné informace o posunu postojů. Nicolas Sarkozy měl opět uvést, že jednání o řešení dluhové krize v eurozóně se kvůli neshodám mezi Berlínem a Paříží zadrhla.
Na devizových trzích po vyjádření, které ukazuje na dlouhodobý spor o podobu EFSF mezi Francií a Německem, oslabilo euro z úrovní na dosah 1,3800 USD/EUR až na 1,3672 dolaru k euru. Po poklesu Wall Street hlavní tokijský index Nikkei 225 odepsal 90,39 bodu a den uzavřel slabší o 1,03 procenta na 8682,15 bodu. Dostal se tak na nejnižší úroveň za poslední dva týdny. Širší index Topix klesl o 0,7 procenta a uzavřel na 746,02 bodu.
Sarkozy ve středu ve Frankfurtu absolvoval krizová jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a dalšími činiteli. Podle agentury Reuters ale ze schůzky odešel, aniž hovořil s novináři. Stejně tak Merkelová. Trhy přitom v minulých dnech spekulovaly, že se rýsuje dohoda a že nadcházející summit Evropské unie v Bruselu přinese průlom.
Schůzky ve Frankfurtu se podle zdrojů měli vedle Sarkozyho a Merkelové zúčastnit prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet, výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, prezident Evropské unie Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Barroso a ministři financí Německa a Francie. Řešit měli úlohu, jakou by měl mít záchranný fond eurozóny (EFSF).
Spor mezi Francií a Německem se zřejmě nadále vede o to, jak by měl vypadat Evropský fond finanční stability (EFSF). Francie by chtěla, aby měl fond bankovní licenci. Ta by mu umožnila zvýšit kapitál u ECB a podle Francouzů je to i nejefektivnější způsob, jak zvýšit akceschopnost fondu. Proti tomu je ale jak německá vláda, tak i Evropská centrální banka.
Mezinárodní měnový fond (MMF) podle nově citovaných zdrojů Reuters nesouhlasí s odhady Evropské unie ohledně udržitelnosti dluhu Řecka a s podpisem uvolnění další splátky ze slíbeného úvěru pro Atény chce počkat, dokud nebude situace jasnější. To by mohlo být právě po víkendovém summitu EU. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na úředníky EU.
"MMF si myslí, že odhady dalších členů trojky jsou příliš optimistické," uvedl jeden zdroj. Jako trojka se označují tři mezinárodní instituce, které poskytly Řecku finanční pomoc, tedy MMF, Evropská centrální banka (ECB) a Evropské komise (EK). Další zdroj dodal, že MMF bude chtít nejprve vidět, s čím přijdou v neděli skupina Eurogroup a Evropská rada a zda summit eurozóny přinese jasnější představu o udržitelnosti řeckého dluhu.
Trojka měla zveřejnit 24. října zprávu ze své poslední mise v Řecku. Zvyšují se však tlaky, aby bylo hodnocení dokončeno ještě před summitem EU 23. října. Zpráva by měla naznačit, zda Řecko podniká dostatečné kroky, aby si zajistilo další splátku peněz ze slíbené pomoci. Splátka má činit osm miliard eur (téměř 200 miliard Kč).
Pokud se země eurozóny na nedělním summitu dohodnou na vyšším zapojení soukromého sektoru do restrukturalizace řeckého dluhu, zlepšilo by to dluhovou situaci země. MMF by tak podle zdroje mohl podepsat uvolnění další splátky zřejmě v listopadu.
Zdroje Reuters před víkendovým Summitem naznačují, že by na něm skutečně mohlo dojít k dohodě o podstatném navýšení odpisu řeckého dluhu. Několik zemí platících eurem podle nich požaduje výraznější snížení řeckého dluhového břemena. Krok by ale vyžadoval silnější účast soukromého sektoru, a to tak, že by do druhého záchranného balíčku přispěl částkou silně převyšující 50 miliard eur. „Některé země pracují s velmi agresivními scénáři,“ uvedl zdroj z Evropské unie (EU). „Každý ví, že odpis 50 procent dluhu, jak požaduje Německo, není dobrovolný krok,“ dodal.
Eurozóna na svém mimořádném červencovém summitu schválila zapojení soukromého sektoru do pomoci Aténám. Soukromí držitelé dluhopisů měli přispět právě částkou 50 miliard eur na snížení dluhu v objemu zhruba 360 miliard eur. Nyní se ale tato cifra v souvislosti s otázkou udržitelnosti dluhu jeví jako nedostatečná.
„V červenci jsme dosáhli dohody o příspěvku 50 miliard eur s odpisem 21 procent,“ vysvětlil jiný zdroj. „Otázka je: co bychom měli dělat teď? Některé země na tuto otázku odpovídají, že bychom měli mnohem více zapojit soukromý sektor nehledě na to, jak se rozhodnou banky,“ uzavřel zdroj Reuters.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která požádala o finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od Evropské unie a MMF si Atény zajistily tříletý úvěr 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Řecko zatím dostalo pět tranší, nyní se rozhoduje o šesté. Řekové věří, že peníze získají.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, AP, AFP, Reuters)