Úrokové sazby by měly vzhledem k vývoji evropské dluhové krize zůstat na stávající úrovni do konce prvního čtvrtletí příštího roku, řekl člen bankovní rady České národní banky Kamil Janáček. Dřívější jestřáb z ČNB tak potvrdil svá zářijová slova o obavách ze zamlženého výhledu pro českou ekonomiku.
Tuzemská měnová autorita postupně upouští od původního plánu měnového upevňování, podle něhož mělo dojít k růstu sazeb na přelomu let 2011 a 2012. Možnost odkladu tohoto termínu však kromě Janáčka připustil již také guvernér ČNB Miroslav Singer a další člen bankovní rady Lubomír Lízal. Na posledním zasedání, které se konalo 22. září, zvedlo všech sedm členů bankovní rady ruku pro zachování klíčové dvoutýdenní repo sazby na historickém minimu 0,75 procenta.
Janáček uvedl, že zpomalení ekonomiky eurozóny, která je hlavním vývozním trhem ČR, pravděpodobně ponechá tempo růstu české ekonomiky pod současnou prognózou ČNB a to pro letošní i příští rok. Vzhledem k silné nejistotě ohledně vnějšího prostředí považuje Janáček za nejvhodnější „vyčkávací“ postoj a nevidí důvod pro změnu sazeb jakýmkoli směrem pro následující dva kvartály. Dodal nicméně, že to nevylučuje realizaci rychlé reakce v případě potřeby z důvodu vnějších šoků. Guvernér ČNB Singer minulý měsíc připustil, že prohloubení krize by mohlo vést k dalšímu snižování sazeb, pokud by vzrostla rizika poklesu inflace.
Janáček si podle svých slov nemyslí, že by poslední vývoj v ekonomice naznačoval potřebu dalšího snižování sazeb. „Nižší sazby by nemusely mít zásadnější vliv na komerční úrokové sazby a úvěrovou politiku bank, samotný efekt takového signálu by byl navíc relativně krátkodobý.“ České ekonomice podle Janáčka nehrozí žádné významné inflační tlaky, za mnohem větší riziko považuje externí faktory v prostředí vysoké nejistoty na trzích. Inflace dosáhla v září 1,8 procenta a drží se tak již čtvrtý měsíc pod 2% cílem ČNB.
Eurozóně podle Janáčka s vysokou pravděpodobností nehrozí další recese jako taková, je třeba se ale připravit na období velmi pomalého růstu, které potrvá rok až rok a půl. Je přitom bez pochyb, že dynamika růstu české ekonomiky tím bude negativně ovlivněna. „Vývoz zůstane hlavním motorem růstu v letošním i příštím roce, zatímco je možné pozorovat mírné zotavování investiční poptávky,“ říká Janáček a odhaduje letošní tempo růstu HDP mírně pod 2 procenty, v příštím roce pak „někde mezi 1,5 a 2 procenty, v závislosti na vývoji německé ekonomiky“. Růstu nad tři procenta bude možno dosáhnout nejdříve v roce 2013, přičemž v návrat k růstu dříve vídaným tempem okolo šesti procent nelze v příštích třech až pěti letech doufat.
Vnímání České republiky investory se podle Janáčka od kolapsu Lehman Brothers změnilo a trhy nyní rozlišují jednotlivé země v rámci regionu. Český finanční sektor označil za zdraví, dobře kapitalizovaný a schopný vstřebat vnější šoky podobné těm z roku 2008. To dokládá tvrzením, že v případě odpisu všech pohledávek českých bank vůči Řecku, Itálii, Španělsku, Portugalsku a Irsku, které dosahují zhruba 28 miliard korun, by došlo k mírnému poklesu zisku bank bez dopadu na jejich základní kapitál. „Regulace zajišťuje, aby zahraniční vlastníci tuzemských bank neodváděli likviditu ze svých dcer a neohrozily tak jejich finanční zdraví.“
Relativně silná a stabilní česká měna si získala přízvisko bezpečného přístavu. Janáček však podotkl, že nepředpokládá, že by se koruna stala alternativou k švýcarskému franku co do statusu bezpečného přístavu. Česká koruna posílila od začátku roku zhruba o 4,5 procenta a vede si tak podle pozorování Bloomberg nejlépe ze všech 25 měn v rámci emerging markets.
Ve spojitosti s dluhem Řecka Janáček řekl, že není otázkou, zda dojde k organizovanému defaultu, ale jeho načasování, přičemž se domnívá, že „čím dříve, tím lépe“. Za hlavní problém eurozóny nepokládá absenci nových pravidel, ale selhání v dodržování těch již existujících. Současné snahy o vytvoření panevropských regulatorních orgánů, které by rozhodovaly bez závazku nést břímě odpovědnosti, jsou podle Kamila Janáčka „cestou do pekel“. Zástupce ČNB zmínil návrh na zavedení daně z finančních transakcí, jehož myšlenka podle něj ohrožuje konkurenceschopnost evropské ekonomiky a proti níž je třeba se důrazně postavit.
(Zdroj: Bloomberg, ČNB)