Evropská komise dnes výrazně zhoršila výhled české ekonomiky. Letos podle ní vzroste o 1,8 procenta. Na jaře čekala dvouprocentní navýšení. Příští rok Brusel očekává navýšení jen o 0,7 procenta, zatímco na jaře to bylo 2,9 procenta. V obou případech jde o horší čísla, než s jakými zatím pracuje české ministerstvo financí – letos +2,1 %, v roce 2012 +2,1 procenta. Klíčový pro vývoj v České republice, která je silně proexportní ekonomikou, je vývoj v sousedním Německu a obecně v celé eurozóně. Německá ekonomika by podle EK měla letos narůst o 2,9 procenta, po čemž by mělo v roce 2012 následovat citelné zpomalení na 0,8 procenta.
Komise očekává, že roční inflace v ČR letos dosáhne 1,8 procenta. Příští rok by měla narůst na 2,7 procenta a v roce 2013 klesnout na 1,6 procenta. Dluh Česka podle komise naroste z letošní výše 39,9 procenta HDP na 41,9 procenta HDP v roce 2012 a na 44 procent HDP v roce 2013. Nezaměstnanost by mělo po letošním očekávaném výsledku 6,8 procenta příští rok stoupnout na sedm procent, aby pak v následujícím roce opět mírně poklesla na 6,7 procenta.
Zhoršení se dnes dočkal také výhled evropské ekonomiky na letošní a zejména na příští rok. Na konci letošního roku hospodářský růst v podstatě zastaví. Za celý letošní rok ekonomika díky dobrým výsledkům z prvních měsíců vzroste v EU o 1,6 procenta a v eurozóně o 1,5 procenta. V příštím roce ale zpomalí na 0,6 procenta v EU a 0,5 procenta v eurozóně. I to však ale jen za předpokladu, že se situace v eurozóně a na trzích ještě dál nezhorší. Riziko, že se tak stane, přitom existuje.
V jarní prognóze Komise pro letošek čekala růst hospodářství ve výši 1,8 procenta v EU a 1,6 procenta v unijních státech platících eurem. Pro příští rok odhadovala navýšení HDP v EU o 1,9 procenta a v eurozóně o 1,8 procenta. "Výhled evropské ekonomiky se obrátil k horšímu. Ostře se zhoršující důvěra a zesílení finančních zmatků ovlivňují investice i poptávku, zatímco naléhavá fiskální konsolidace doléhá na domácí poptávku a oslabující globální ekonomického prostředí drží zpět vývozy," uvedla komise hned na úvod prognózy.
Růst ekonomiky bude v poslední kvartálu letoška mezičtvrtletně nulový. "Vzhledem k postupnému návratu důvěry a odstraňování vnějších překážek se očekává, že mezičtvrtletní růst HDP se bude mírně zvyšovat o zhruba 0,4 procenta v EU i v eurozóně do čtvrtého čtvrtletí 2012," píše se v prognóze.
Mezi státy budou podle Bruselu poměrně výrazné rozdíly, i když očekávanému zpomalení neunikne podle něj nikdo. Například růst Francie, druhé největší ekonomiky eurozóny, se prý na konci roku dostane do červených čísel, přičemž návrat k růstu se čeká ve druhé půlce toho příštího. Dvě čtvrtletí kolem konce roku bude v červených číslech i Itálie, které se snaží za každou cenu odvrátit ponoření do dluhových potíží, jaké před časem zachvátily Řecko.
Z celoročního pohledu by příští rok měly mít největší růst pobaltské země - Estonsko (3,2 procenta) a Litva (3,4 procenta). V Řecku by hospodářství příští rok mělo naopak poklesnout o 2,8 procenta po letošním propadu o 5,5 procenta, v Portugalsku o tři procenta (letos -1,9 procenta). Německo příští rok čeká podle komise růst o 0,8 procent (letos 2,9 procenta), Francii 0,6 procenta (letos 1,6 procenta), Itálii 0,1 procenta (letos 0,5 procenta) a Británii 0,6 procenta (letos 0,7 procenta).
Nová prognóza Evropské komise poskytuje také nepříliš optimistický obrázek vývoje zadlužení evropských států. V případě Řecka, které je nejzadluženějším státem eurozóny Komise očekává v letošním roce růst vládního dluhu z loňských 144,9 procenta hrubého domácího produktu na 162,8 procenta v letošním a napřesrok již na 198,3 procenta. Ještě blíže dvojnásobku výkonu řecké ekonomiky se dluh podle EK přiblíží v roce 2013, kdy vzroste na 198,5 procenta HDP.
Z jednotlivých zemí Evropská komise přímo doporučila Francii, aby ostražitě sledovala růst svého dluhu, který by i kvůli pomoci svým bankám měl v roce 2013 dosáhnout 91,7 procenta HDP. Komise očekává, že francouzská ekonomika v příštím roce zpomalí z letošních 1,6 procenta na 0,6 procenta, zatímco předpověd Sarkozyho vlády počítá s procentním růstem. Kvůli rostoucímu zadlužení a slábnoucímu bankovnímu sektoru se již několikrát spekulovalo o možnoti, že by Francie mohla přijít o svůj nejvyšší rating u velkých agentury S&P, Fitch a Moody's.
Prognóza EK - Očekávaný vývoj veřejného dluhu u vybraných zemí EU (dluh v % HDP)
| Eurozóna |
90,9% |
90,4% |
88,0% |
85,6% |
79,8% |
70,1% |
66,3% |
68,5% |
70,2% |
| EU-27 |
84,9% |
84,9% |
82,5% |
80,3% |
74,7% |
62,5% |
59,0% |
61,5% |
62,8% |
| Řecko |
198,5% |
198,3% |
162,8% |
144,9% |
129,3% |
113,0% |
107,4% |
107,3% |
101,2% |
| Itálie |
118,7% |
120,5% |
120,5% |
118,4% |
115,5% |
105,8% |
103,1% |
106,1% |
105,4% |
| Irsko |
121,1% |
117,5% |
108,1% |
94,9% |
65,2% |
44,3% |
24,9% |
24,7% |
27,2% |
| Portugalsko |
112,1% |
111,0% |
101,6% |
93,3% |
83,0% |
71,6% |
68,3% |
63,9% |
62,8% |
| Belgie |
100,3% |
99,2% |
97,2% |
96,2% |
95,9% |
89,3% |
84,1% |
88,0% |
92,0% |
| Francie |
91,7% |
89,2% |
85,4% |
82,3% |
79,0% |
68,2% |
64,2% |
64,0% |
66,7% |
| Velká Británie |
85,9% |
88,8% |
84,0% |
79,9% |
69,6% |
54,8% |
44,4% |
43,4% |
42,5% |
| Německo |
79,9% |
81,2% |
81,7% |
83,2% |
74,4% |
66,7% |
65,2% |
67,9% |
68,5% |
| Španělsko |
78,0% |
73,8% |
69,6% |
61,0% |
53,8% |
40,1% |
36,2% |
39,5% |
43,0% |
| Maďarsko |
76,7% |
76,5% |
75,9% |
81,3% |
79,7% |
72,9% |
67,0% |
65,9% |
61,7% |
| Rakousko |
73,7% |
73,3% |
72,2% |
71,8% |
69,5% |
63,8% |
60,2% |
62,3% |
64,2% |
| Polsko |
57,5% |
57,1% |
56,7% |
54,9% |
50,9% |
47,1% |
45,0% |
47,7% |
47,1% |
| Slovensko |
51,1% |
47,5% |
44,5% |
41,0% |
35,5% |
27,8% |
29,6% |
30,5% |
34,2% |
| ČR |
44,0% |
41,9% |
39,9% |
37,6% |
34,4% |
28,7% |
27,9% |
28,3% |
28,4% |