Tempo růstu spotřebitelských cen se v listopadu dál zrychlilo. Ve srovnání s říjnem se ceny zvýšily o 0,4 procenta, meziroční inflace vzrostla na 2,5 procenta. Trh předpokládal nižší čísla na úrovni předchozího měsíce. Za vyšší inflací stojí hlavně ceny potravin a růst nákladů spojených s bydlením. Potraviny meziměsíčně zdražily celkově o 1,6 procenta, podepsaly se na tom hlavně vyšší ceny zeleniny a ovoce. V oblasti bydlení se projevilo zvýšení regulovaných cen zemního plynu. Na druhé straně celkový index brzdily v růstu ceny v oblasti rekreací a kultury, telekomunikací a vybavení domácnosti. Jejich vliv ale nebyl výrazný.
Na obzoru je další zrychlení vzestupu cen. Příští měsíc by inflace měla setrvat na současné úrovni, leden však přinese zvýšení daní a regulovaných cen, což jednorázově posune cenovou hladinu asi o procento výš. Inflace tak po přelomu roku zřejmě vyskočí nad 3,5 procenta. Co se týče jádrové inflace, ta zůstává stále nepatrně záporná. Celkovou inflaci totiž doposud táhnou z velké míry potraviny, které jádrová inflace nezahrnuje.
Vzhledem k tomu lze říci, že poptávkově tažené inflační tlaky zůstávají minimální. Centrální bance umožňují držet úrokové sazby nízko. Zhoršující se výhled pro ekonomiku by sám o sobě dokonce ospravedlňoval snížení sazeb. Na druhou stranu je tu ale riziko, že slabá koruna a sekundární efekty dražších potravin a vyšších daní ovlivní inflační očekávání. Vzhledem k tomuto dilematu, kterému nyní centrální banka čelí, předpokládáme nadále stabilní sazby.