Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Václav Havel zemřel

Václav Havel zemřel

19.12.2011 8:17, aktualizováno: 19.12. 11:42
Autor: Redakce, Patria Online

Aktualizováno

V neděli dopoledne zemřel ve spánku první porevoluční český prezident Václav Havel. Bylo mu 75 let. Někdejší československý a český prezident zemřel "v tichosti ve spánku" na své chalupě na Hrádečku Trutnovsku v přítomnosti své ženy Dagmar.

"Dnes nás opustil Václav Havel. V jeho poslední chvíli s ním byla jeho manželka Dagmar a jedna ze sester boromejek, které se o něj také v posledních měsících staraly," uvedly stručně v neděli Havlovy oficiální internetové stránky.

Havel se na veřejnosti objevil naposledy před týdnem, kdy v sobotu přijal svého přítele tibetského dalajlamu a převzal cenu slovenské Nadace Jána Langoše. Letos v říjnu bylo politikovi, dramatikovi, spisovateli a ochránci lidských práv 75 let.

Havlovo úmrtí je podle českého premiéra Petra Nečase obrovská škoda. Exprezident měl respekt předsedy vlády a zaslouží si podle něj nevyšší úctu a nejvyšší pocty ze strany státu.

Havel, ve světě nejznámější Čech, v době komunismu vůdčí osobnost boje proti totalitě a po listopadu 1989 dlouholetý prezident, se potýkal se zdravotními problémy často. Jeho zdraví poškodilo již vězení, kde za komunismu prodělal neléčený zápal plic.

Za svůj boj s totalitním režimem byl Havel před listopadem 1989 třikrát vězněn, celkem strávil ve vězení zhruba pět let. V listopadu 1989 se stal jedním ze zakladatelů Občanského fóra a v prosinci 1989 byl zvolen československým prezidentem, kterým byl až do své abdikace v červenci 1992. Již v lednu 1993 byl ale zvolen prvním prezidentem České republiky a tuto funkci vykonával až do roku 2003.

I po odchodu z čela státu se Havel nadále vyjadřoval k politickým otázkám, především v oblasti zahraniční politiky a lidských práv.

Proslavil se rovněž svými divadelními hrami. Psaní se pro něj stalo celoživotním posláním. Za své dílo získal řadu ocenění.

Osobní život Václava Havla po listopadu 1989 zasáhly dvě zásadní události. V lednu 1996 zemřela jeho manželka Olga, která si především za svou charitativní činnost dokázala získat sympatie a respekt široké veřejnosti. O rok později se Havel oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou.

V době, kdy stál v čele státu, byl pak mnohokrát hospitalizován. Kvůli rakovině mu lékaři odebrali v listopadu 1996 velkou část plíce. Další kritický moment přišel v dubnu 1998, kdy pobýval v rakouských Alpách. Po prudkém zhoršení zdravotního stavu se v innsbrucké Univerzitní nemocnici podrobil akutní operaci proděravěného tlustého střeva.

O úmrtí bývalého českého prezidenta Václava Havla informovaly na prvních stránkách svých zpravodajských serverů nejvýznamnější zahraniční média, včetně BBC, CNN nebo deníků The New York Times, The Guardian, Le Monde a dalších. O Havlovi psala jako o hrdinovi, velkém Evropanovi nebo symbolu boje proti komunismu. O úmrtí světoznámého spisovatele, disidenta a politika se však mohly dozvědět i čtenáři médií na Blízkém východě, v Indii nebo Brazílii. Téma se také hojně objevovalo v diskuzích na sociálních sítích.

BBC ve svém nekrologu o Havlovi píše jako o muži, který bez krveprolití pomohl svrhnout komunistickou vládu a který se z disidentského autora divadelních her stal k překvapení světa během několika týdnů prezidentem. A na rozdíl od těch předchozích si i ve funkci zachoval osvěžující otevřenost.

Jako hluboce vážného myslitele, který měl zároveň rozpustilý smysl pro humor, českého exprezidenta připomíná CNN, která také píše o Havlových příležitostných projížďkách hradem na koloběžce. Zdůrazňuje dále, že Havel, který kvůli svým protirežimním postojům strávil několik let ve vězení, až do konce svého života zůstal silným podpůrcem disidentů po celém světě.

Deník The New York Times píše o Havlovi jako o plachém intelektuálovi s drobným knírkem a neudržovanými vlasy, který se stal symbolem moci lidí nenásilnou cestou zvítězit nad totalitární vládou. "Pravda a lásku musí zvítězit nad lží a nenávistí," připomíná list jeho slavný citát, podle něhož se prý snažil žít. The New York Times také oceňuje zásluhy Havla, který byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír, o integraci České republiky do Evropské unie.

V nekrologu britského The Guardian je bývalý český prezident charakterizován mimo jiné jako podsaditý dramatik a muž, který se po převratu v roce 1989 stal nejobdivovanějším z prezidentů nově demokratizovaných států. Byly také časy, kdy byla trocha pravdy na tvrzení, že byl oblíbenějším prezidentem v zahraniční než doma, ale jeho mezinárodní postavení mu pomohlo položit základy pro usmíření mezi Čechy a Němci, píše také britský deník.

Francouzský list Le Monde českého exprezidenta připomíná textem polského novináře a někdejšího disidenta Adama Michnika. Ten na Havla vzpomíná jako svého přítele, který jako první mluvil vlastním hlasem vedeným pravdou a svobodou.

Nejsou to ale jen západní média, která se dnes věnují životu Václava Havla. O nejznámějším českém politikovi posledních několika desítek let píše na svém serveru například také katarská televize Al-Džazíra, indický deník The Times of India nebo brazilské noviny O Globo.

Úmrtí spisovatele, disidenta a politika se hojně diskutuje i na sociálních sítích. Například na Twitteru patřilo krátce po jeho oznámení mezi deset nejdiskutovanějších témat.

Událost zahýbala také internetovou encyklopedií Wikipedia, na jejíž české verzi se informace o Havlově smrti objevila necelou hodinu po jeho skonu - v 11:03. O 11 minut později o úmrtí informovala také anglická verze encyklopedie. Do 20:30 pak byly obě jazykové mutace řadou uživatelů aktualizovány a doplňovány o další podrobnosti; každá téměř 90krát.

Václav Havel ve světě umění

Literatura:
Do literárního života vstoupil tehdy devatenáctiletý Havel v roce 1955, když poprvé publikoval v časopise Květen, později zveřejnil své texty v dalších periodikách (Divadelní noviny, Divadlo, Literární noviny nebo Tvář). V roce 1964 vydal jak první verzi básnické sbírky Antikódy, obsahující experimentální poezii, tak studii o Josefu Čapkovi, kterou napsal spolu s Věrou Ptáčkovou. V polovině 60. let se prosadil zejména jako dramatik a výrazná literární díla opět vytvořil až po srpnu 1968.
Tehdy vznikla Havlova stěžejní esejistická díla jako Moc bezmocných či Slovo o slově, výraznou odezvu měly i Dopisy Olze či sbírka esejů Do různých stran. Při působení na Pražském hradě Havel vydával zejména své projevy, až v roce 2006 představil knihu Prosím stručně, kterou napsal spolu s Karlem Hvížďalou a ve které spojil rozhovor s poznámkami z prezidentského období a s úvahami ze studijního pobytu v USA. Existuje také bohatá literatura věnující se osobnosti Václava Havla, například řada životopisů od různých autorů.

Divadlo:
Už v roce 1959 napsal Václav Havel svou první jednoaktovku Rodinný večer, která se ale premiéry dočkala až po čtyřech dekádách. S divadelním světem se Václav Havel podrobně seznámil nejprve jako kulisák. Poté, co nebyl přijat na Divadelní fakultu AMU, pracoval od roku 1960 v Divadle Na zábradlí, kde se časem vypracoval na dramaturga a také autorsky spolupracoval na několika představeních. Působil i jako asistent Alfréda Radoka v Městských divadlech pražských.
Jako první Havlova hra se na jeviště dostala v prosinci 1963 Zahradní slavnost, která měla o necelý rok později premiéru i v Schillerově divadle v Západním Berlíně. Havel, který nakonec v roce 1966 dálkově vystudoval dramaturgii na DAMU, pro Divadlo Na zábradlí napsal i další kusy (Vyrozumění či Ztížená možnost soustředění). Po nástupu normalizace Havel, který je často srovnáván s klasikem absurdního dramatu Samuelem Beckettem, uplatnil své hry v zahraničí.
Na česká jeviště se Žebrácká opera (1972), Audience (1975) nebo Largo desolato (1984) dostaly v hojné míře až po listopadu 1989, dnes se ale hrají málo. Obnovení zájmu o Václava Havla jako dramatika přinesla až před čtyřmi lety jeho nová hra Odcházení (nejprve vyšla knižně, premiéru měla v květnu 2008 v pražském Divadle Archa). Havel ji sice napsal až po odchodu z prezidentského úřadu, podle vlastních slov ji ale nosil v hlavě téměř dvě desetiletí.

Film:
Ke kinematografii měl Havel blízko od mala, jeho strýc Miloš byl za první republiky významným filmovým podnikatelem, založil například barrandovské ateliéry. V 50. letech se ale Václav Havel pokoušel o studium FAMU neúspěšně. K filmu se nakonec dostal, byť jinak než jako režisér - v roce 1965 se mihl v epizodní roli ve filmu Každý mladý muž režiséra Pavla Juráčka. Před kamerou se objevil i po listopadu 1989, hrál sám sebe například ve filmech Kamenný most nebo Horem pádem.
Podobně jako v případě literatury existuje také řada dokumentárních filmů, jejichž byl Václav Havel objektem - od druhého dílu cyklu GEN (1993) až po sběrný dokument Pavla Kouteckého a Miroslava Janka Občan Havel (2007) nebo předloňský snímek Občan Havel přikuluje. Filmové či televizní verze se dočkala i řada Havlových her, například Audience, dosud nejvýpravnější byla adaptace Žebrácké opery, kterou začátkem 90. let natočil Jiří Menzel.
Koncem letošního března měla premiéru Havlem režírovaná filmová adaptace jeho hry Odcházení. Film sklidil většinou spíše kritické recenze a také jeho divácký ohlas byl malý. Sám Havel svoje dílo z odstupem označil za "film takzvaně klubový, pro určitý okruh diváků, který buď zcela zapadne, anebo bude skrytě ovlivňovat kinematografii na delší dobu, aniž si toho někdo všimne".

Důležité momenty v životě Václava Havla
5. října 1936 - Narodil se v rodině pražského stavebního inženýra a podnikatele Václava Miloše Havla.
1955 - Poprvé publikoval v časopise Květen.
1959 - Kulisák v Divadle ABC. V roce 1960 přešel do Divadla Na zábradlí - dramaturg, asistent režie a kmenový autor.
3. prosince 1963 - Divadlo Na zábradlí uvedlo jeho Zahradní slavnost.
9. července 1964 - Na žižkovské radnici si vzal Olgu Šplíchalovou.
1964 - Vydal první knihu, studii o Josefu Čapkovi.
Červenec 1967 - Kritický projev na sjezdu svazu spisovatelů. Vyškrtnut z kandidátky do ústředního výboru svazu.
1968 - První mezinárodní literární cena v Rakousku.
21. až 27. srpna 1968 - Autor komentářů ve vysílání libereckého studia Československého rozhlasu; četl Jan Tříska.
Podzim 1968 až červen 1969 - Šéf redakční rady časopisu Tvář.
1969 - Zákaz umělecké činnosti, poté pracoval v dělnických profesích, mimo jiné v trutnovském pivovaru (1974).
8. dubna 1975 - V dopise prezidentovi Gustávu Husákovi podrobil režim ostré kritice.
1. ledna 1977 - Prvním mluvčím Charty 77. Byl jím ještě dvakrát: na přelomu let 1978 a 1979 a od září do listopadu 1989.
18. října 1977 - Odsouzen na 14 měsíců s tříletou podmínkou pro pokus trestného činu poškozování zájmů republiky v cizině.
23. října 1979 - V procesu se členy VONS (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných) odsouzen na 4,5 roku nepodmíněně.
23. ledna 1983 - Těžký zápal plic ve věznici, po intervenci ze zahraničí 7. února propuštěn. Z nemocnice odešel v březnu.
3. září 1988 - Na folkovém festivalu v Lipnici nad Sázavou poprvé po 19 letech vystoupil na veřejnosti.
9. prosince 1988 - Účast na "snídani s disidenty" s francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem v Praze.
10. prosince 1988 - Projev na první povolené manifestaci k Mezinárodnímu dni lidských práv na Škroupově náměstí v Praze.
Leden 1989 - Během takzvaného Palachova týdne vzat do vazby.
21. února 1989 - Odsouzen k devíti měsícům nepodmíněně pro podněcování a ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele. Po protestech ve světě i ČSSR propuštěn 17. května 1989.
Listopad až prosinec 1989 - Spoluzakladatel Občanského fóra.
29. prosince 1989 - Zvolen československým prezidentem; znovu zvolen 5. července 1990.
19. až 22. července 1990 - První návštěva USA ve funkci prezidenta.
3. července 1992 - Při volbě hlavy státu nezískal dostatek hlasů, 20. července abdikoval.
26. ledna 1993 - Zvolen prezidentem České republiky, úřad převzal 2. února. Znovu zvolen byl 20. ledna 1998.
27. ledna 1996 - Po dlouhé nemoci zemřela Olga Havlová.
2. prosince 1996 - Havlovi odstraněn zhoubný nádor na plicích. Lékaři mu odebrali část pravé plíce.
4. ledna 1997 - Oženil se s herečkou Dagmar Veškrnovou.
9. prosince 1997 - Před senátory a poslanci v Rudolfinu ostře kritizoval vývoj v ČR v uplynulých letech.
14. dubna 1998 - V rakouském Innsbrucku mu operovali perforaci tlustého střeva.
2. února 2003 - Ukončil druhé pětileté období ve funkci prezidenta České republiky.
22. května 2008 - Premiéra jeho nové divadelní hry Odcházení.
22. března 2011 - Premiéra filmu Odcházení v jeho režii, který natáčel v roce 2010.


Váš názor
  •  
    19.12.2011 9:54

    http://www.novinky.cz/diskuse?id=261894&articleId=/domaci/253897-tisice-lidi-v-cesku-uctily-pamatku-vaclava-havla.html%3Fref%3DboxE§ionId=8 a vskutku trefný je hned první komentář...
    RB
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y