Sněmovna schválila odklad vládní daňové reformy, která má mimo jiné zrušit koncept superhrubé mzdy, až na povolební rok 2015. Tento odklad byl pro sociální demokraty v Senátu podmínkou pro opravu zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí. Odvody ze zdanění hazardu si podle přijatého návrhu rozdělí stát a obce, kterým má zůstat poplatek z hracích automatů. Daňovou reformu, která je souborem sedmi desítek novel souvisejících se vznikem jednoho inkasního místa, nyní dostane k podpisu prezident.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) odklad označil za symbolické gesto, které sociálnědemokratická většina v Senátu nepožadovala závazně. Slíbil, že na jaře bude ve sněmovně schválena vládní novela, která podle koaliční dohody odklad zkrátí na počátek roku 2014. Reagoval tak na námitky poslance Michala Doktora (dříve ODS), že senátní verze znamená vítězství opozice a odborů a že daňová reforma se stane tématem kampaně před příštími volbami do sněmovny. Poslanci ČSSD se kvůli ohlášenému posunutí odkladu hlasování nezúčastnili.
Koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent má v budoucnu nahradit nová 19procentní sazba daně, která by měla být počítána z hrubé mzdy. Výhodnější to bude podle propočtů pro lidi s hrubým měsíčním příjmem do 40.000 korun. Lépe placení zaměstnanci budou naopak na reformě tratit. Rozdíl má nicméně představovat řádově desítky až stovky koruny. Více si polepší rodiče díky zvýšení slev na děti než bezdětní, neboť již přijatá novela o zvýšení spodní sazby DPH počítá se zvýšením slevy na dani na vyživované dítě o 1800 korun ročně.
Reforma počítá také s tím, že odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta. Odvody zaměstnavatelů se v tomto směru sníží o 1,5 procentního bodu. Daňová novela přináší sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta. Živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu. Od daně z příjmů mají být naopak osvobozeny dividendy.
Norma zachovává daňové zvýhodnění zaměstnaneckých stravenek, které vláda chtěla zrušit. V nových pravidlech ale zároveň zůstal nový zaměstnanecký bonus 250 korun měsíčně, tedy 3000 korun ročně. Vláda tím chtěla alespoň zčásti nahradit rušení zaměstnaneckých benefitů.
Přehled hrubých a čistých měsíčních mezd před a po daňové reformě bez individuálních slev na dani (v Kč):
20.000 |
15.750 |
15.920 |
+170 |
24.089 (průměrná mzda podle ČSÚ) |
18.564 |
18.700 |
+136 |
25.000 |
19.195 |
19.320 |
+125 |
30.000 |
22.640 |
22.720 |
+80 |
35.000 |
26.085 |
26.120 |
+35 |
40.000 |
29.530 |
29.520 |
-10 |
45.000 |
32.975 |
32.920 |
-55 |
50.000 |
36.420 |
36.320 |
-100 |
Odvody ze
zdanění hazardu si pravděpodobně rozdělí stát a obce, kterým má zůstat poplatek z hracích automatů. Počítá s tím senátní verze daňové reformy, kterou dnes schválila sněmovna. Opustila tak své původní rozhodnutí, podle něhož o třetině odvodů měly rozhodovat samy loterijní firmy.
Loterijní firmy budou muset od příštího roku odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Celkem by to mělo být podle odhadů ministerstva financí přes osm miliard
korun ročně.
Obce by dostávaly čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kurzové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek by měl být příjmem státu, přičemž směřovat by měl hlavně na sport, kulturu a ve prospěch zdravotně postižených. Zákonem to ale určeno není.
Změnu způsobu zdanění hazardu Senát přijal kvůli tomu, že původní sněmovnou schválená podoba odvodů státu, obcím a na veřejně prospěšné účely nebyla vymahatelná. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) poznamenal, že sněmovní verze v podstatě dala loterijním společnostem pro příští rok daňové prázdniny, neboť mimo jiné nepočítá se zálohami na daň a rušila měsíční poplatek ve výši 20.000
korun ve prospěch obcí za každý herní přístroj, což obce nesly nelibě.
Přijatá verze proto počítá s tím, že obce by dostávaly za hrací automat poplatek 55
korun denně, tedy 20.075
korun ročně. Kritici zejména z Věcí veřejných namítali, že podle této konstrukce budou loterijní společnosti muset poplatek hradit jen za přístroj v provozu a vzhledem k nedostatečné kontrole státu tak prý obce budou tratit v porovnání s dosavadní stavem.
"Návrh jednoznačně vytváří díru pro nevybírání peněz od hazardních společností," uvedl předseda poslanců VV Vít Bárta, který to chce probrat v koalici.