Nebudu zastírat, že mě k napsání tohoto sloupku inspirovaly všechny ty (vesměs katastrofické) předpovědi událostí v roce 2012. Pokud si totiž člověk v posledním měsíci otevřel noviny nebo pustil televizi, vyvalila se na něj koňská dávka hrůz, neštěstí a nepříjemností, kterým v příštím roce půjde jenom stěží uniknout. Dovolím si však protentokrát na tento vábivě znějící „myšlenkový vlak“ nenaskočit a na oplátku nabídku několik scénářů výsostně optimistických, možná téměř utopických. Chápu – z pera autora, který je zvnějšku nejspíše vnímaný jako vytrvalý pesimista jde nejspíše o nepochopitelný intelektuální veletoč. Navzdory veřejnému obrazu se však považuji za realistu a nikoliv za programového škarohlída. Uvnitř jsem navíc bytostný optimista a tiše doufám, že navzdory všem objektivním známkám „blbnutí“ lidské populace ještě není úplně pozdě zatáhnout za záchrannou brzdu a vzít rozum do dlaní. Možná se tak během příštích dvanácti měsíců dozvíme, že:
1) Lidé pochopili, že jsou pouze jedním z osmi až devíti milionů živočišných druhů na planetě Zemi (navíc „jen“ 1,2 milionu bylo prozatím popsáno). Z tohoto úhlu pohledu je člověk přírodě jako komplexnímu ekosystému vazeb a vztahů poměrně ukradený a pokud nebudeme jako druh existovat, nic tak závažného se nestane. Jsme totiž sice jen jedna osmi-milióntina celku, prostředí kolem sebe však huntujeme poměrně úspěšně a vydáme tak za několik (tisíc) dalších druhů. A jak ukázalo japonské tsunami z března tohoto roku, příroda má v rukávu nepochybně mnoho dalších trumfů, které ještě může vytáhnout a ukázat, kdo je tady pánem.
2) Lidé pochopili, že „bezplatné finanční poradenství“ je logický protimluv. Primárním cílem jakéhokoliv finančního poradce totiž není poskytovat dlouhodobé finanční poradenství, ale vydělat si peníze. Kvalitně poskytované poradenství a spokojená klientská báze jsou jenom prostředkem, nikoliv cílem. Pokud se vám tedy někdo snaží nabulíkovat, že za jeho rady nic neplatíte, měli byste zbystřit. Jak říká jedno okřídlené přísloví – „obědy zdarma neexistují“ – a vy si můžete být jisti, že platba za radu takového poradce je umně skryta v ceně produktu, který vám prodá. A v úhrnu pak často mnohonásobně převyšuje to, co byste za jeho rady zaplatili, pokud by vám na konci setkání předložil fakturu a jeho poradenství bylo placené přímo.
3) Média pochopila, že slogan „If it bleeds, it leads“ ( v překladu „Krev prodává“) se přežil a je vhodné ho nahradit například „A smile a day keeps the doctor away“ (ve volném překladu „Jeden úsměv denně dělá zázraky“). Snad se tedy jednou dočkáme stavu, kdy poměr děsuplných a optimistických zpráv nebude 9:1, ale třeba 4:6. A nemyslím tím automaticky vyšší počet infantilních reportáží o pejscích a kočičkách či houbařích, kteří „skórovali“ svého životního křemenáče.
Obranným argumentem médií často je, že „divák si to žádá“. Nevím jak vám, ale mně ladění a tón zpráv v poslední době spíše připomíná kapitoly z knihy „1000 cest, jak si uhnat depresi“. Nic takového já od médií rozhodně nežádám.
4) Lidé pochopili, že jediným roky prověřeným lékem na nachlazení či chřipku je a) horký čaj, b) teplá postel a c) čas. Přestali proto vyhazovat kvanta peněz za přeslazené pastilky na bolení v krku, které neobsahují o nic více, než najdete v jednom citronu a polévkové lžíci medu – jen to celé stojí asi stokrát méně. Farmaceutické koncerny začnou panikařit, některé to možná zabalí úplně.
5) Na počátku prosince roku 2012 dojde k překvapivému archeologickému objevu. Zjistí se, že proslulý mayský kalendář neskončil díky prudkému vhledu Mayů do budoucích událostí, ale z vyčerpání ložisek břidlice, na kterou byl tesán. Svět se točí dál a my s ním…
Do roku 2012 Vám přeji hlavně zdraví, to ostatní se dá povětšinou koupit!
Petr Žabža