Aktualizováno Německá kancléřka Angela Merkelová po doporučení od Mezinárodního měnového fondu otáčí a nově je připravena nechat současný záchranný fond EFSF fungovat souběžně s nově zaváděným permanentním fondem ESM, uvádí zdroje deníku Financial Times. To by znamenalo, že zhruba 250 miliard eur, jimiž pořád ještě disponuje EFSF, by bylo připraveno k použití vedle 500 miliard eur, které bude mít ESM, jehož spuštění bylo posunuto z poloviny loňského roku na letošní červenec. Německo výměnou za tento ústupek ale podle Financial Times hodlá prosadit ještě přísnější rozpočtová pravidla pro všechny členské země. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové ale zprávu FT popřel.
Šéfka MMF Christine Lagardeová včera do Evropy vyslala zprávu, že by tamní vlády měly v rámci boje s dluhovou krizí zvýšit kapacitu svého záchranného fondu a rovněž by měly zvážit další kroky ke sdílení finančních rizik, jako například zavedení společných dluhopisů eurozóny. Pokud nebude mít eurozóna k dispozici větší záchranný fond, než má teď, fundamentálně solventní země jako je Itálie a Španělsko by se mohly dostat do finanční krize, uvedla v Berlíně Lagardeová. "To by mělo katastrofální dopady na systémovou stabilitu," řekla.
Podle zatím poslední verze fiskální unie, kterou chce Německo a některé další země v eurozóně prosadit, by vlády mohly překračovat limit deficitu, ovšem pouze "v období hospodářského poklesu". Takové slovní spojení ale kritizuje Evropská centrální banka (ECB), podle níž je to úniková klauzule umožňující porušovat pravidla, která mají být pevná.
Financial Times nicméně s odvoláním na zdroje z eurozóny i samotného Německa tvrdí, že výměnou za 750miliardovou palebnou sílu záchranných fondů v Evropě tlačí na ostatní evropské vlády, aby v rámci paktu fiskální stability přistoupili na větší škrty v rozpočtech a omezení veřejných financí, než bylo doposud dojednáno.
Obrat v politickém postoji je pro Merkelovou podle komentátorů riskantní, protože může vyvolat odpor v německém parlamentu, který již dříve vyjádřil skepsi vůči navyšování podílu německých daňových poplatníků na finančních pomocích v eurozóně. Podle zdrojů FT však německá kancléřka hodlá toto riziko podstoupit výměnou za silnější vliv na pravidla vznikající rozpočtové unie. „Myslíme si, že docílíme schválení ESM, pokud jej spojíme s novými pevnými pravidly pro rozpočet,“ uvedl pro FT zdroj z německé politiky.
Zákulisní boje, z nichž by mohlo vzejít dočasné spojení EFSF a ESM však zatím oficiální místa popírají. "To není pravda, žádné takové rozhodnutí neexistuje," oponuje článku v FT mluvčí Merkelové Steffen Seibert. O tomto kroku přitom již média s odvoláním na informované zdroje spekulovala před prosincovým summitem.
(Zdroj: Financial Times, ČTK, CNBC)