Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Budoucnost čínského růstu

Budoucnost čínského růstu

15.3.2012 18:28

Na přední stránky novin v posledních týdnech proniklo zpomalení čínské ekonomiky. Ať už jde o korekci setrvalou nebo přechodnou, čínské orgány čeká hodně práce, jíž je zapotřebí k položení základů pro silnou hospodářskou výkonnost ve střednědobém a dlouhodobém výhledu.

Od začátku transformace na tržní hospodářství v roce 1979 čelí Čína navzdory mimořádnému růstu zároveň vážným potížím: sílící nerovnosti, vysokým a narůstajícím hladinám degradace životního prostředí, neústupným externím nevyváženostem a stárnoucí společnosti.

Dvanáctá čínská pětiletka (2011-2015) naštěstí uznává nutnost prohloubit tržně orientovanou reformu, změnit rozvojový model země a zaměřit se na kvalitu růstu, strukturální reformy a sociální začleňování s cílem překonat rozdíl mezi venkovem a městy a zastavit růst příjmové nerovnosti. V souladu s tímto odvážným dlouhodobým přístupem teď nová zpráva China 2030 (Čína 2030) s podtitulem Budování moderní, harmonické a kreativní společnosti s vysokými příjmy navrhuje reformy, jež má vlast potřebuje, aby si do roku 2030 vypěstovala vyspělé a dobře fungující tržní hospodářství.

Zpráva je výsledkem dlouhotrvajícího partnerství mezi Čínou a Světovou bankou. Prezident Světové banky Robert B. Zoellick u příležitosti 30. výročí členství Číny navrhl lídrům země společnou snahu usilující o identifikaci a analýzu střednědobých rozvojových výzev Číny. Čína 2030 vyzývá ke strukturálním reformám, které by nově definovaly úlohu vlády, reorganizovaly státní podniky a banky, rozvíjely soukromý sektor, propagovaly konkurenci a prohloubily liberalizaci trhu s půdou a trhu pracovního a finančního.

Čínská vláda sice bude přímo poskytovat méně hmotných veřejných statků a služeb, ale zároveň bude muset zajišťovat více nehmotných veřejných statků a služeb, jako jsou pravidla, normy a politiky. Takové politiky a institucionální zdokonalení zvyšují produktivitu, posilují soutěživost, napomáhají specializaci, zlepšují efektivitu alokace zdrojů, chrání životní prostředí a snižují rizika a nejistoty.

V podnikovém sektoru bude potřeba se soustředit na zvyšování konkurence ve všech sektorech, snižování bariér pro příchod a odchod soukromých firem a upevňování konkurenční schopnosti státních podniků.

Ve finančním sektoru se musí komercializovat bankovní soustava, což postupně umožní, aby úrokové sazby určovaly tržní síly, a zároveň se musí prohloubit kapitálové trhy společně s rozvojem zákonné a kontrolní infrastruktury potřebné k zajištění finanční stability.

Na trhu práce Čína potřebuje urychlit reformy systému chu-kchou (registrace domácností), aby se zajistilo, že do roku 2030 se pracující budou moci volně stěhovat v reakci na tržní signály. Kdo v současnosti bez chu-kchou přesídlí do jiné části země, riskuje ztrátu přístupu ke vzdělání, sociálním službám a na trh s bydlením. Čínští tvůrci politik musí rovněž zavést opatření ke zvýšení míry zapojení pracovních sil, revidovat mzdovou politiku a zajistit celostátní přenositelnost programů sociálního pojištění.

Konečně je třeba chránit práva zemědělců, zvýšit efektivitu využití půdy a přepracovat politiky upravující nabývání zemědělské půdy k městskému využití.

Střednědobý úspěch Číny bude také vyžadovat vytvoření otevřeného systému, v němž konkurenční tlaky povzbudí čínské společnosti k účasti na inovaci produktů a procesů, a to nejen prostřednictvím vlastních snah, ale také účastí v globálních sítích výzkumu a vývoje. Prioritou je zvýšit kvalitu výzkumu a vývoje, nejen jeho kvantitu. Tvůrci politik se budou muset zaměřit na zvýšení odborných a kognitivních dovedností absolventů vysokých škol a na vytvoření několika výzkumných univerzit na světové úrovni se silnými vazbami na průmysl.

Osvícená strategie musí Čínu povzbudit k „zezelenání“, v protikladu k překotnému růstu dnes a nárazu na rozsáhlé environmentální výdaje později. Pobídky k novým investicím do odvětví, která výrazněji neznečišťují životní prostředí a účinně využívají energie a suroviny, by vedly k zelenějšímu rozvoji, vyvolaly investice do související výroby a služeb v předcházejících i navazujících částech řetězce a vytvořily mezinárodní konkurenční výhodu ve stoupající globální branži budoucnosti.

Zpráva Čína 2030 také vyzývá k rozšiřování příležitostí, propagaci sociálního zabezpečení a snížení relativně vysoké sociální a hospodářské nerovnosti v zemi, a to řešením disparit mezi venkovem a městy v přístupu k pracovním místům, financím a kvalitním veřejným službám. K tomu bude zapotřebí věnovat více soustředěné pozornosti venkovským oblastem a populacím migrantů se špatným přístupem ke službám a dále restrukturalizaci sociálních politik tak, aby zajišťovaly bezpečné záchranné sítě.

Kromě toho je nezbytné posílit fiskální pozici Číny mobilizací dalších příjmů a zajištěním toho, aby místní samosprávy měly adekvátní finanční prostředky k uspokojení jejich narůstajících výdajových povinností. Takové reformy mohou zajistit, že rozpočtové zdroje budou dostupné na různých úrovních veřejné správy (centrum, provincie, prefektury, okresy, spádové obce a vesnice) a úměrné výdajovým zodpovědnostem.

V neposlední řadě by se Čína měla stát proaktivním zainteresovaným účastníkem globálního hospodářství. Vytrvalým upevňováním globálních obchodních, investičních a finančních vazeb, které jí v uplynulých třech desetiletích dobře sloužily, bude Čína těžit z další specializace, zesílených investičních příležitostí a vyšších kapitálových výnosů, jakož i ze vzájemně přínosných toků idejí a znalostí.

Čína musí zůstat věrná snaze oživit zadrhnutá jednání o multilaterálním obchodu, takzvané vyjednávací kolo z Dauhá, a podpořit globální dohodu o investičních tocích. Globální integrace čínského finančního sektoru bude vyžadovat otevření kapitálového účtu, což bude nutné provést postupně a s důkladnou péčí; půjde však o klíčový krok k internacionalizaci žen-min-pi jako globální rezervní měny.

Návrhy obsažené ve zprávě Čína 2030 by tvůrcům čínských politik mohly poskytnout určitý rámec pro snahu dosáhnout cíle udržitelného a harmonického růstu. Za situace, kdy globální hospodářství vstupuje do nebezpečného stadia, bude čínská vláda nucena reagovat na nově se objevující rizika, šoky a slabiny. Během toho by se však měla držet zásady, že politické reakce na krátkodobé problémy musí upevňovat – nikoli podkopávat – priority dlouhodobých reforem.

Justin Yifu Lin, hlavní ekonom a viceprezident Světové banky pro rozvojové ekonomiky, založil Čínské centrum ekonomického výzkumu při Pekingské univerzitě. Naposledy vydal knihu Demystifying the Chinese Economy (Demystifikace čínské ekonomiky).

Copyright: Project Syndicate, 2012


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data