NERV představil sedm námětů na efektivnější financování vysokých škol

Členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) za asistence premiéra Petra Nečase (ODS) ve čtvrtek zveřejnili sedm návrhů na systémové změny ve financování veřejných vysokých škol. Jejich cílem je ušetřit v rozpočtu ministerstva školství zhruba miliardu korun bez nutné změny legislativy.

Vysokoškolákům by měla skončit možnost, aby studovali bezplatně nad rámec standardní doby studia. Ta je u bakalářů stanovená na tři roky, u navazujících magistrů je dvouletá. Zatímco nyní můžou studenti pobývat na vysokých školách až sedm let, nově by to bylo o dva roky méně.

Stát by za studenty také platil vždy jen jeden program dané úrovně. Skončila by tak praxe, kdy zájemce může za symbolický poplatek do výše 2800 korun ročně vystudovat například dva bakalářské nebo dva navazující magisterské obory.

Cílem třetího námětu NERV je snížit poměr mezi magisterskými a bakalářskými studenty. "Ne všichni studenti bakalářského studia mají na to vystudovat i studium magisterské," uvedl Nečas s tím, že nemá na mysli otázku peněz, ale studijních předpokladů. Materiál od poradního sboru vlády upozornil také na to, že bakalářské obory jsou v současnosti mnohdy jen přípravkou na navazující magisterské studium, což není dobře.

Vláda by podle ekonomů měla více zohlednit také kvalitu vzdělávacích programů. "Mnoho z vysokých škol bude mít velký problém s akreditací a reakreditací," upozornil na důsledky přijetí změny Schwarz. Společně s Nečasem pak pokárali Akreditační komisi ČR, která podle nich problémům nebrání a mnohdy je navíc dokonce jejich příčinou. Jako řešení Nečas navrhl zavést povinnost akreditovat studijní programy v angličtině tak, aby jejich kvalitu mohli posoudit i zahraniční odborníci.

Mezi další náměty poradního sboru vlády patří požadavek na každoroční předkládání analýzy efektivnosti financování veřejných vysokých škol, kterou by dávalo dohromady ministerstvo školství. Anebo nápad, aby školy peníze místo za jednotlivé studenty dostávaly prostředky jen za jejich získané kredity.

Sedmým nápadem z dílny NERV je přísnější povinnost placení a vybírání poplatků za delší a další studium. Delší studium se přitom týká těch studentů, kteří například na bakaláře studují už pátým rokem, nebo se čtyři roky pokoušejí dosáhnout na titul magistra. Podle ekonomů je výše vybíraného poplatku nízká a školy by ho mohly začít navíc vybírat o semestr dřív. Poplatek za druhou vysokou školu, tedy další studium, má podle materiálu také příliš nízký strop, který nemůže překročit 3000 korun za rok studia. U změny obou poplatků ale NERV připustil, že se neobejdou bez novely vysokoškolského zákona.