Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Hlavní bitevní pole krize eurozóny a hrozící pád do pasti utahování

Hlavní bitevní pole krize eurozóny a hrozící pád do pasti utahování

10.4.2012 7:58, aktualizováno: 10.4. 11:04
Autor: Redakce, Patria Online

Aktualizováno

Od počátku se dalo čekat, že hlavním bitevním polem krize v eurozóně bude Španělsko. Pokud bude strategie fiskálního utahování fungovat v této zemi, bude tomu tak pravděpodobně i jinde. Jestliže fungovat nebude, pak výhled pro celou eurozónu není dobrý. Zvýšení prostředků v záchranných fondech EFSF a ESM, které bylo ohlášeno minulý týden, znamená, že do července 2013 bude pro další boj s krizí k dispozici 420 miliard eur a následující rok 500 miliard eur.

V případě, že by Španělsko postihla středně velká krize zasahující vládní finance i bankovní sektor, většina z uvedených zdrojů by se použila na boj s touto krizí. Minulý rok Španělsko nedosáhlo svého rozpočtového cíle, tedy snížení deficitu na 2,5 % HDP. Částečně leží na vině nedostatečný růst HDP, částečně váhavost místních vlád, které neplnily stanovené rozpočtové cíle. Nová konzervativní vláda pak pro letošek ohlásila obrovské utažení fiskální politiky s cílem dosáhnout deficitu ve výši 5,3 %. Jen málokdo ale věří v úspěch.

Klíčová data shrnuje následující tabulka. Ve druhém sloupci vidíme odhadovaný fiskální deficit od MMF, ve třetím od JPMorgan, ve čtvrtém sloupci primární deficit od MMF, v pátém od JPMorgan, v šestém sloupci odhadované fiskální utažení od MMF a v dalším sloupci od JPMorgan. V posledním sloupci je hrubé zadlužení v poměru k HDP od MMF:

pole1

Španělsko začíná chápat, jak těžká bude politika fiskálního utahování, protože cílů se nedaří dosáhnout kvůli slábnoucí ekonomické aktivitě. Vláda se tak honí za vlastním ocasem, a to neúspěšně. Z vývoje ve Španělsku je tak vidět, jak nebezpečné je vnímat celou krizi v eurozóně pouze z perspektivy dluhu a deficitů. Eurozóna totiž čelí třem vzájemně provázaným krizím: Krizi v oblasti vládního dluhu, nesolventním bankám a nedostatečnému růstu HDP. V případě Španělska je pak možné přidat příliš vysoké zadlužení soukromého sektoru a nerovnováhu běžného účtu.

S uvedenými problémy lze jen těžko bojovat pouze jedním nástrojem, kterým je fiskální utahování. To působí největší problémy u růstu. Následující graf ukazuje, jak velký negativní vliv má fiskální konsolidace v jednotlivých zemích na reálný HDP:


pole2

Pokud chce Španělsko stabilizovat své veřejné zadlužení, muselo by při sazbách ve výši 4,5 % přeměnit svůj primární deficit ve výši 3 % na přebytek ve výši 1 %. I poté by ale jeho dluh zůstal o 20 procentních bodů nad limitem ve výši 60 %, který eurozóna pro své členské země stanovila. Utahování pak bude mít negativní vliv na nezaměstnanost, ceny nemovitostí i bankovní sektor.

Uvedené neznamená, že by vláda mohla od programu konsolidace upustit. Pokud by tak učinila, krize by přišla velmi rychle. Utahování ale není jediným nutným nástrojem. K němu je nutno přidat mírně vyšší inflaci a uvolněnější fiskální politiku v Německu, koordinované snížení zdanění práce v ekonomikách s deficity a jejich zvýšení v zemích s přebytky, uvolněnější monetární politiku ECB, slabší euro a další postup směrem k fiskální unii a eurodluhopisům. Pokud bude Německo tyto kroky blokovat, Španělsko zůstane v pasti utahování. A celá eurozóna také.

(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data