Index spotřebitelských cen se v březnu zvýšil o 0,2 procenta. Meziroční inflace stoupla na 3,8 procenta a dosahuje nejvyšší hodnoty za poslední tři roky. Vývoj spotřebitelských cen minulý měsíc nejvýrazněji ovlivnily potraviny, v čele s vejci, pohonné hmoty a sezónní pokles cen rekreace.
Ceny potravin v březnu stouply o 1,9 procenta, když je vzhůru popohnaly zejména ceny vajec, která zdražila téměř o dvě třetiny. Vejce mají sice relativně malou váhu ve spotřebním koši (necelá tři promile), ale při takto výrazném zdražení již dokážou pohnout celkovou inflací. Nicméně to nebyl zdaleka jediný faktor potravinové inflace: ceny chleba vzrostly o 2,3 procenta, zelenina zdražila o 4,1 procenta.
Faktor číslo dvě jsou ceny pohonných hmot. Kvůli růstu cen ropy a ropných produktů na světových burzách se ceny pohonných hmot v březnu v průměru zvýšily o 1,6 procenta. Průměrná cena Naturalu vyšplhala téměř na 36,8 koruny za litr. Ve srovnání s loňským rokem je benzín dražší o 8 procent, nafta dokonce o 10 procent.
Inflaci v březnu tlumil sezónní pokles cen v oblasti rekreace související s končící zimní turistickou sezónou. Minimálně polovinu dospělé populace může těšit pokles průměrné ceny piva o 1,4 procenta.
Zatímco celková inflace ve spotřebitelských cenách šplhá vzhůru a vzdaluje se inflačnímu cíli ČNB, jádrová inflace, která zrcadlí situaci domácí poptávky, naopak stále klesá. Vzhledem k tomu, že její hodnota činí -1,3 procenta, měli bychom správně mluvit o deflaci. Tato situace vystavuje centrální banku určitému dilematu při rozhodování o měnové politice. Nicméně pokud na začátku příštího roku odezní vliv letošní změny DPH, měla by se inflace opět snížit ke dvěma procentům. Pokud ovšem vláda připraví další zvyšování DPH či spotřebních daní, může být ČNB v nepříjemné situaci dlouhodobého překračování inflačního cíle a rizika zvýšení inflačních očekávání.