Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jádro problému eurozóny – doposud minimální pokrok

Jádro problému eurozóny – doposud minimální pokrok

25.04.2012 7:57
Autor: Redakce, Patria.cz

Zlepšení v globální ekonomice a kroky, které byly podniknuty v eurozóně, pomohly uklidnit trhy poté, co výnosy italských a španělských dluhopisů dosáhly v loňském listopadu svého maxima. Situace v globální ekonomice je však proměnlivá a zmíněné kroky byly sice nezbytné, ale spíše než řešení znamenají pouze utišující prostředek. Řecký dluh se stále nachází na neudržitelné úrovni a bude třeba druhého kola restrukturalizace. Není jasné, jakou rychlostí by měla postupovat fiskální konsolidace na celé periferii – zda nebude růst natolik utlumený, že se rozpočtové cíle nepodaří naplnit.

Hlavně si však musíme uvědomit, že fiskální problémy netvoří jádro krize v eurozóně. Poměr dluhu k HDP v Irsku se mezi lety 1999 a 2007 snížil téměř o polovinu, prudce pokleslo i zadlužení Španělska. Podobně není jádrem problému ani slabý bankovní systém. Na počátku krize se irský a portugalský bankovní systém nalézal v mnohem lepším stavu než systém francouzský, německý či britský. Vývoj ve fiskální a bankovní oblasti je sice nebezpečný, jde ale o důsledek krize. V jejím jádru stojí reálné směnné kurzy v eurozóně.

V polovině 90. let došlo u jednotlivých zemí eurozóny ke konvergenci sazeb; růst domácí poptávky a inflace dosahoval vyšší rychlosti na periferii. K tomu se přidala kartelizace na trzích se zbožím a na trhu práce a výsledkem byl rychlý pokles konkurenceschopnosti. Odhady toho, nakolik ceny na periferii leží nad konkurenceschopnou úrovní, se liší, obvykle se pohybují mezi 15 – 30 %.

Po roce 2007 došlo na periferii k propadu domácí poptávky. Mohli bychom tedy očekávat, že nastává pokles mezd a cen a posun produkce směrem k exportům. Za poslední tři roky byl ale v tomto ohledu učiněn jen malý pokrok. S výjimkou Irska došlo pouze k minimálnímu poklesu reálného efektivního kurzu, během posledního roku došlo dokonce k jeho posílení! Exporty zemí na periferii, vyjádřené v poměru k HDP, zůstaly také téměř beze změny. S výjimkou Itálie sice došlo ke snížení deficitů běžného účtu, jde ale o důsledek poklesu domácí poptávky. Graf ukazuje, že posun k nové rovnováze je doposud velmi omezený – modře je znázorněná bilance běžného účtu Německa a oranžově průměr zemí GIIPS:

jádro

Země na periferii čeká v následujících dvou letech další fiskální utahování a oddlužení bank. Nedá se tak očekávat, že by růst podpořila domácí poptávka. Naopak, recese by měla být tím hlavním nástrojem, který by měl umožnit vnitřní devalvaci. Může tyto ekonomiky zachránit sektor mezinárodně obchodovaného zboží? Nejméně pravděpodobné je to v Řecku, protože jeho konkurenční sektory jsou malé a zaměřují se hlavně na turistický průmysl. Trochu lépe je na tom Portugalsko, jeho exportní sektory ale soupeří přímo s nízkonákladovými zeměmi. Naopak Irsko má velký technologický sektor a má tak šanci na větší růst, poškodit ho ale může ztrátový bankovní sektor.

Španělsko má několik konkurenceschopných mezinárodních společností a na rozdíl od ostatních zemí periferie se mu daří držet si svůj podíl na evropských exportech. Celkově je ale jeho exportní sektor malý (26 % HDP), nezaměstnanost již nyní leží vysoko a je třeba velkého posunu ve fiskální oblasti a na trhu nemovitostí. Diverzifikovanější exportní bázi má Itálie. Její dluh je sice vyšší, nerovnováhy na trhu s nemovitostmi a ve fiskální oblasti ovšem nejsou zdaleka tak velké jako ve Španělsku. V Itálii však doposud nejsou patrné známky posunu k oživení taženému mezinárodním obchodem.

V tuto chvíli se nezdá, že by země na periferii měly jinou možnost, než urychlit proces oživení daňovými změnami, které by podporovaly exporty a tlumily domácí poptávku a dovozy. K tomu je třeba hlubších reforem na trhu práce a na některých trzích se zbožím a službami. Méně ideologický přístup by také znamenal uvolnění poptávky ve zdravém jádru eurozóny, vyšší inflaci v eurozóně a nižší kurz eura.

Uvedené je výtahem z „Is the euro rescue succeeding? An update“, autory jsou Uri Dadush a Zaahira Wyne.

(Zdroj: VOX)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
28.09.2020
19:18Německý vicekancléř kvůli Navalnému zastavit Nord Stream 2 nechce
18:56Středověká monetární kapacita a záhadný rok 1971
17:02Wall Street tuní systémy na noční obchodování během voleb
16:59MF: Průměrná mzda letos i příští rok po zohlednění inflace klesne
15:24Tisk: Trump v deseti z posledních 15 let neplatil daně z příjmů
14:34Tisk: Americký Ford žádá německou vládu o půl miliardy eur
13:20EU tlačí na regulaci kryptoměn a digitálních financí, jako argument jí slouží Wirecard
11:12FT: Proč by dobré zprávy mohly být špatnou zprávou pro Big Tech
10:22Zrušení superhrubé mzdy: podle premiéra navždy, efektivní zdanění jen na dva roky
9:37Trump zasáhl sankcemi vůči čínské SMIC (-8 %) srdce tamního čipového průmyslu
8:21Bloomberg: Jsou baterie obchodní válkou, kterou už Čína vyhrála?
27.09.2020
9:37Víkendář: Obnovitelné energie a ceny nemovitostí
26.09.2020
8:40Víkendář: Jsme potěšení, že se z Tesly stává německá značka
25.09.2020
22:08Zelený závěr týdne na Wall Street, Apple +3,7 %  
17:45Co zvedne investiční úspěšnost z pár procent na více než 80 procent?
17:10Home Credit se kvůli pandemii propadl do ztráty 16,8 miliardy Kč
16:45PPF Financial Holdings B.V. – IFRS konsolidované výsledky za první pololetí 2020
16:44Strach z koronaviru ovládá sentiment a dodává sílu dolaru  
15:58Druhá vlna koronavirové pandemie ohrožuje ropnou poptávku  
15:24AMISTA investiční společnost, a.s.: MKP SICAV, a.s. zveřejňuje Informace o snížení počtu akcií Emitenta přijatých k obchodování na BCPP

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data