Cena ropy se mezi lety 2002 a 2008 zvedla z 19,7 dolaru za barel na 133,4 dolaru za barel. Zemím, které ji vyvážejí, to významně zvedlo příjmy, dovozcům se zase zhoršila bilance běžného účtu. Federal Reserve Bank of New York přitom v roce 2006 uváděla, že většina petrodolarů si našla svou cestu do Spojených států. Tento příliv kapitálu byl investován do amerických vládních dluhopisů, korporátních dluhopisů, akcií a dalších aktiv. Přesné vyčíslení tohoto efektu je složité, zdá se však, že petrodolary přispěly ke snížení sazeb v USA a tím i ke globálnímu přebytku likvidity a následně ke vzniku hypotéční krize.
Ceny ropy pak působily na ekonomiku i dalšími významnými kanály:
Mezi roky 2002 a 2008 vzrostly výdaje domácností na paliva o 120 %, nejsilněji nárůst cen paliv pocítily domácnosti chudší. To se projevilo v jejich rozpočtech a i v počtu nesplácených hypoték. Obavy z růstu cen energií přispěly k tomu, že Fed zvýšil sazby z 1 % v roce 2005 na 5,26 % v roce 2007. Inflační šok rostoucích cen ropy v letech 2004 – 2008 byl ale zmírněn silnou vyjednávací pozicí firem vůči zaměstnancům. Výsledkem byl tak zejména pokles reálných mezd, který se negativně projevil na agregátní poptávce.
Ceny ropy měly i výrazný efekt přerozdělení, protože jejich růst postihl zejména chudší domácnosti s vyšším podílem výdajů za energie. Negativně se projevilo špatné plánování městského rozvoje – mezi lety 1969 a 2001 vzrostla průměrná ujetá vzdálenost na jednoho řidiče z 5.411 mil na 10.244 mil. V letech 1991 – 2006 přitom nedošlo téměř k žádnému poklesu průměrné spotřeby paliva. V roce 1991 činila průměrná vzdálenost ujetá na jeden galon 16,9 mil, v roce 2006 to bylo 17,2 mil. V Evropě to bylo 31,2 mil v roce 1991 a 35 mil v roce 2006.
Podle IEA byly Spojené státy v roce 2010 největším zdrojem petrodolarů (296 miliard dolarů), za nimi byla EU a jejích 281 miliard dolarů. Největším čistým příjemcem petrodolarů byly naopak země Blízkého východu (539 miliard dolarů). Popsanou situaci a projekce IEA do roku 2035 shrnuje následující graf:
Závislost USA na zahraniční ropě by měla postupně klesat, důvodem je zlepšující se efektivita jejího využívání zejména v dopravě a zvýšená domácí těžba. EU se ve spotřebě zahraniční ropy dostane před Spojené státy v roce 2020. Největším zdrojem petrodolarů se pak stane Čína s Indií. Příliv příjmů z ropy na Blízký východ a do afrických zemí bude nadále sílit.
(Zdroj: VOX)