Dusno na diplomatické scéně vyvolala o víkendu šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová prohlášením, že ji nyní dělají větší starost děti v Africe, než Řekové, kteří by především měli konečně začít platit daně a tím významně pomoci sami sobě jako zemi. Zopakovala, že je nyní důležité technicky se připravit na možnost odchodu Řecka z eurozóny a zároveň, že Řecko musí dostát svým závazkům vůči MMF a EU s ECB.
Šéfka MMF Lagardeová v rozhovoru, který otiskl list The Guardian, důrazně Řeky vyzvala, aby dojednané podmínky dodrželi. Na dotaz, zda myslí i na dopad škrtů na obyčejné lidi, třeba na pacienty, kteří se nemohou dostat k potřebným lékům, řekla, že myslí "víc na děti ze školy ve vesničce v Nigeru... které se tři dělí o jednu židli." "Myslím, že potřebují ještě víc pomoci než lidé v Aténách," řekla. "A pokud jde o Atény, myslím také na všechny ty lidi, kteří se pořád snaží vyhnout placení daní," dodala Lagardeová. Připustila, že myslí i na lidi, kteří přišli o práci a nemají přístup k sociálním službám. "Myslím, že by si měli kolektivně pomoci. Jak? Tím, že zaplatí všichni daně," dodala.
Stejně se vyjádřila o dopadech na děti. "Zodpovědní jsou rodiče, ne? Tak rodiče musí platit daně," prohlásila. Na dotaz, zda si tedy Řekové a další v Evropě hezky žili a teď za to musí platit, šéfka MMF řekla: "Tak to je."
Kritiku na adresu Lagardeové vznesla vláda Francie, podle které je vnímání Řeků ze strany šéfky MMF Lagardeové poněkud karikaturní a schematické. Mluvčí vlády Najat Vallaudová-Belkacemová uvedla, že šéfka MMF ani nikdo jiný nemá co dávat Řekům nějaké lekce. Varovala, že pokud se Řecko po nových parlamentních volbách 17. června rozhodne odejít z eurozóny, bude to špatné pro všechny partnery v Evropě i jinde ve světě.
"Jsou to nedůstojné výroky... Proč neřekne, že to rejdaři, tedy kapitalisti musejí platit daně, které neplatí... To pravoslavná církev by měla platit daně... Státní zaměstnanci a další obyčejní lidé se nemohou vyhnout daním, protože se jim odebírají u zdroje," prohlásil předák francouzské radikální levice a europoslanec Jean-Luc Mélenchon, jehož voliči přispěli v nedávných prezidentských volbách k vítězství socialisty Françoise Hollandea.
Šéf řecké levicové strany PASOK Evangelos Venizelos řekl, že generální ředitelka MMF urazila Řeky.
Předvolební preference obracejí
Až 54 procent Řeků je podle nejnovějších průzkumů připraveno se smířit se ztrátou eura, pokud by vynaložené oběti za jeho udržení měly překročit "únosnou mez". Pouze třetina jich chce evropskou měnu pro Řecko zachránit za každou cenu a sedm procent se jí chce okamžitě vzdát.
Řecká pravicová strana Nová demokracie (ND), která podporuje mezinárodní pomoc předluženému Řecku, před novými parlamentními volbami stále vede v průzkumech veřejného mínění. Na druhém místě je Koalice radikální levice (SYRIZA), jež drastické podmínky provázející pomoc odmítá.
V pěti o víkendu zveřejněných průzkumech vede ND před SYRIZA o 0,5 až 5,7 procenta. Levicová strana PASOK, která je také pro mezinárodní pomoc, je s odstupem třetí. Dle průzkumů Eleftheros Typos/Pulse, Proto Thema/Alco, Real News/MRB, To Vima/Kapa a Ethnos/MARC volební podpora v průzkumech vedoucí Nové demokracie dosahuje 25,6 až 27,7 %, druhé SYRIZA pak 20,1 až 26 %. Významným závěrem průzkumů je, že koalice vedoucí ND a třetí PASOK, která vládla i před volbami, by nyní měla v parlamentu podle anket většinu 11 až 16 křesel. Doposud strany podporující a odmítající podmínky zahraniční pomoci sváděly v průzkumech po nerozhodných volbách 6. května vyrovnaný souboj, případně SYRIZA měla větší náskok.
V Řecku je klíčové, která strana volby vyhraje, jakkoli malým rozdílem. Vítěz totiž získává v parlamentu o 300 poslancích automaticky 50 křesel navíc. Podle analytiků je vedení ND stále křehké. "Nové průzkumy ukazují, že je vystrašilo vedení strany SYRIZA v minulých anketách," řekl analytik John Loulis. Podle něj SYRIZA bude možná mít výhodu u nerozhodných voličů, které tolik nevyvede z míry obava z odchodu z eurozóny. "Je to stále velmi těsný souboj. ND má malý náskok, ale každý, kdo je označí za favorita, se naprosto mýlí," uvedl Loulis.
Šéf ND Antonis Samaras ostře zaútočil na koalici SYRIZA a obvinil ji, že si hraje s ohněm. "Pokud Řecko jednostranně vypoví dohodu o pomoci, bude po léta izolované... nebude mít potraviny, léky a benzín. Bude trpět neustálými výpadky proudu," řekl Samaras na shromáždění své strany. SYRIZA reagovala potvrzením svého odporu vůči dohodě s EU a MMF. "Znamenala by další snižování platů a penzí, nové propouštění ve veřejném sektoru, rostoucí nezaměstnanost a zavřené obchody," uvedla SYRIZA v prohlášení.
Překvapivě proevropsky vyznívá také dnešní prohlášení lídra Demokratické levice Fotise Kouvelise, který v Řecku podmínil spolupráci se SYRIZA a lídrem Triprasem garancemi za to, že Řecko setrvá v eurozóně. Jedním dechem však Kouvelis dodal, že očekává postupný odklon podmínek záchranných půjček.
Volby 17. června následují poté, co květnové hlasování skončilo prakticky nerozhodně mezi odpůrci i stoupenci záchranného balíku EU a MMF v hodnotě 130 miliard eur. Vítězství stran odmítajících hluboké škrty požadované výměnou za finanční pomoc, které prohloubily ekonomický propad a růst dluhu, vyvolalo v Evropě obavy, že Řecko by mohlo opustit eurozónu. MMF a EU požadují také kroky proti korupci a daňovým únikům.
V nedávných předčasných volbách ztratily v Řecku parlamentní většinu strany, které po dohodě s EU a MMF prosazovaly drastická úsporná opatření výměnou za zahraniční pomoc s cílem vyřešit řeckou dluhovou krizi. Strany se poté nedokázaly dohodnout na vládě a byly vyhlášeny nové volby. Existují obavy, že v nadcházejícím hlasování ještě více posílí strany, které škrty odmítají. To by asi vedlo k odstoupení Řeků od eura.
(Zdroj: čtk, AFP, AP, Bloomberg, CNBC)