Donald Trump sliboval, že po nástupu do prezidentské funkce bude pro lidi vše dostupnější, jeho dosavadní kroky mají ale opačný efekt. Kvůli clům rostou ceny dovozů a vyšší jsou i ceny třeba u zeleniny. Sem se zase promítá menší počet lidí pracujících na farmách, a to kvůli imigrační politice současné vlády. Pro Bloomberg to uvedl Paul Krugman a následně hovořil o některých dalších aspektech současného vývoje v americkém hospodářství.
Imigrační politika se promítá rovněž do situace ve stavebnictví a celkově se snižuje životní standard americké populace. Celkově je přitom zřejmé, že imigranti „nedělají ty samé věci jako lidé narození v USA“. To podle ekonoma znamená, že nekonkurují na trhu práce rodilým Američanům, ale v řadě případů spíše doplňují jejich pozice. Pokud se imigrace sníží, dojde podle Krugmana k tomu samému na straně produktivity.
Ke clům ekonom řekl, že „škodí, ale zdaleka ne tak moc, jak se někdy tvrdí.“ Mylná je podle něj i představa, že výrazné zvyšování cel znatelně přispělo k Velké depresi třicátých let. I současná cla ve výši, o jaké hovoří Trump, by podle standardních ekonomických modelů dlouhodobě snižovala růst produktu asi o půl procentního bodu. To je citelný dopad, ale nejde o tragédii. Jak přitom podotkl Bloomberg, Krugman se dlouhodobě zabývá právě mezinárodním obchodem.
Ekonom ovšem k uvedenému dodal, že v současné situaci se přidává výrazný vliv nejistoty pramenící z toho, že vláda neustále mění své plány ohledně výše a zavádění cel. K tomu tu jsou soudní pře a celkově může nejistota doléhat na chování ekonomických subjektů znatelným způsobem. Zřejmé je také to, že řada společností se předzásobila tak, aby co nejdéle vydržela se zásobami, kterých se ještě netýkala cla. Jejich efekt se tak bude projevovat postupně. Nejen na cenách, ale i na fungování dodavatelských řetězců, protože řada dovozů je vstupem do výrobního procesu, a ne konečným produktem.
Příkladem nefunkčnosti vládní politiky je podle ekonoma automobilový průmysl. „Neexistuje americký automobilový průmysl, ale severoamerický,“ řekl Krugman v narážce na úzké propojení výrobního řetězce v tomto odvětví mezi USA, Kanadou a Mexikem. K úvahám o návratu výroby do USA pak ekonom uvedl, že pokud k něčemu takovému dojde, bude to v těch případech, kde Spojené státy nemají velkou nevýhodu na straně mzdových nákladů. Těžko tak lze například uvažovat o tom, že by se vrátil textilní průmysl, protože zde by byly USA se svými mzdovými náklady výrazně výš než země jako Bangladéš. O návratu se dá naopak uvažovat v kapitálově náročných odvětvích, jako třeba u výroby robotů.
Cla mohou podle Krugmana zlepšit rozpočtovou situaci, protože „v podstatě jde o daň z prodeje“. Řada ekonomů přitom tvrdí, že Spojené státy by měly zavést daň z přidané hodnoty, která by snížila jejich rozpočtové deficity a dluhovou trajektorii. Cla jsou v určitém smyslu podobným krokem, ale podle Krugmana příjmy z nich nebudou ani zdaleka dosahovat čísel, o kterých hovoří vláda a která by byla potřeba na nějaký smysluplný posun ve vývoji vládních financí. K tomu ekonom dodal, že současná vláda poškozuje svou důvěryhodnost na mezinárodním poli tím, jak se chová k uzavřeným dohodám.
Zdroj: Bloomberg