Aktualizováno Žádná z osmi zemí Evropské unie, které by měly v budoucnu přijmout euro, neplní stanovená maastrichtská kritéria určující například maximální inflaci či rozpočtový deficit. Konstatovala to v dnešní zprávě Evropská centrální banka.
Další z podmínek setrvat nejméně dva roky v mechanismu směnných kurzů ERM II, jakési "čekárně" na euro, plní z těchto států jen Lotyšsko a Litva. Kromě nich mají někdy v budoucnu přijmout euro Česká republika, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Švédsko. ECB ve zprávě nehodnotila Dánsko a Británii, protože ty do eurozóny díky sjednané výjimce nemusí.
Většina zemí střední a výhodní Evropy, které vstoupily do EU v minulém desetiletí, se před vypuknutím dluhové krize v eurozóně nadšeně připravovala na euro a předháněla se ve stanovování co nejambicióznějších termínů. Dluhová krize, která začala před více než dvěma lety v Řecku, však ukázala rizika, která zbrklý vstup do měnové unie nese, a noví členové EU si svůj postoj začaly znovu promýšlet.
Do měnové unie se kvůli krizi nehrnou už ani pobaltské země, pro něž bylo dříve přijetí eura automatickou prioritou. Lotyšský ministr financí Andris Vilks dnes v místní televizi prohlásil, že země vstoupí do eurozóny, až pomine krize. "Dokud toto obtížné období nebude za námi, nikam nevstoupíme ... Je nutné pochopit, že Lotyšsko nikdy nevstoupí do měnové unie, jejíž pravidla hry jsou nejasná," řekl ministr podle agentury Reuters.
Česká republika podle premiéra Petra Nečase (ODS) zřejmě nezavede euro dříve než za osm až deset let, uvedl v květnu český premiér Nečas ve Sněmovně při schvalování nového záchranného fondu eurozóny. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že ČR se sice zavázala v přístupové dohodě k zavedení eura bez zbytečných odkladů, donucena být ale nikým ke vstupu do eurozóny nemůže. "To rozhodnutí, že tam vstoupíme, a stanovit ten termín, neuděláme my - tato sněmovna to neudělá. Udělá to budoucí politická reprezentace nějaká, když to bude chtít," dodal.
(Zdroj: čtk, mediafax, ČT, Bloomberg)