Realizace plynovodu South Stream, který má obejít Ukrajinu a po dně Černého moře přivést ruský plyn do Evropy, se octla v ohrožení. Bulharsku, u jehož břehů má podmořská část plynovodu ústit, se nelíbí finanční podmínky projektu a hrozí, že se z konsorcia na výstavbu South Streamu stáhne, píše ruský list Kommersant.
Bulhaři po Gazpromu požadují vyšší poplatky za tranzit plynu, zároveň mají pochybnosti o návratnosti projektu, jehož náklady by se měly vyšplhat na astronomických 15 mld. EUR. Jejich postoj neobměkčila ani 11% sleva na ruský plyn, kterou si země od Gazpromu vyjednala před dvěma týdny.
Bulharsko s kývnutím na projekt hodně váhalo už dřív, což souviselo se střídavou podporou konkurenčního plynovodu Nabucco, který měl do Evropy přivést zemní plyn z neruských zdrojů. V červenci roku 2010 byla nakonec s Gazpromem podepsána dohoda. Bulharský úsek plynovodu má měřit 900 kilometrů a disponovat kapacitou až 63 mld. m3 ročně, přičemž náklady na stavbu se odhadují na 835 mil. USD (16,4 miliardy Kč). Společnost Bulgargaz, která za stavbu úseku zodpovídá, má mít ve společném podniku s Gazpromem 50% podíl.
Pokud se stranám nepodaří dojednat kompromisní řešení, může roli Bulharska převzít sousední Rumunsko. Plynovod by tak ústil severněji v Černém moři a náklady na jeho položení by podle Kommersantu ještě vzrostly.
Bulharský ministr pro ekonomiku, energetiku a turismus Deljan Dobrev váhání ohledně investičního rozhodnutí zdůvodnil tím, že ruská strana při vyjednávání slevy na plyn přišla s novou sadou parametrů finančního modelu South Streamu, které musí bulharská vláda důkladně zanalyzovat. Původně se přitom zavázala, že konečné slovo padne do 15. listopadu. Dobrev nicméně ujistil, že Gazpromem poskytnutá sleva platí, a to navzdory tomu, že příslušný dodatek ke smlouvě o dodávkách dosud podepsán nebyl.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí oznámil, že práce na South Streamu začnou do konce roku. Poslední větší překážkou na cestě k realizaci stavby byl souhlas Turecka, v jehož výlučné ekonomické zóně (zahrnující vody i dno Černého moře do 200 námořních mil od pobřeží) povede část potrubí. Zahájení provozu plynovodu je plánováno na konec roku 2015.
Ačkoliv je Bulharsko v importu plynu závislé ze 100 % na Gazpromu a díky kulturním vazbám mívá k Rusku tradičně přátelštější postoj než třeba sousední Rumunsko, vláda premiéra Bojka Borisova (v úřadu od roku 2009) se nebojí s Kremlem jednat tvrdým způsobem. Po několikaletých průtazích letos v březnu zrušila kontrakt na výstavbu jaderné elektrárny Belene v hodnotě 6,3 mld. EUR, kterou měl stavět ruský Atomstrojexport. Ztráty z tohoto rozhodnutí Rusové odhadují na nejméně 1 mld. EUR, přičemž náhradu hodlají po bulharském státu vymáhat soudně. Na konci loňského roku Borisov zrušil druhý velký projekt s Ruskem – stavbu ropovodu Burgas-Alexandroupolis, jenž měl ulehčit přetížené Bosporské úžině.
(Zdroje: Novinite, Kommersant, ČTK)