Nikoliv o původně odhadovaných 6,2 procenta, ale rovnou o 6,5 procenta klesl výkon řecké ekonomiky za první kvartál proti stejnému období loňského roku. Propad nejúzkostněji sledované ekonomiky eurozóny byl přesto mírnější, než ten v posledním čtvrtletí loňského roku na úrovni 7,5 procenta. Naposledy vykázalo Řecko meziroční růst HDP před dvěma lety.
Vývoj ekonomického růstu Řecka za poslední desetiletí (y/y)
| HDP (y/y, % | -6,5 | -7,5 | -5 | -7,3 | -8 | -8,6 | -4,6 | -0,7 | 0,4 |
(Zdroj: ELSTAT)
Řecko se v rámci posledního záchranného balíku od mezinárodních věřitelů na úrovni 130 miliard eur zavázalo plnit přísné ekonomické podmínky, které stanovují nesnadné cíle i právě pro vývoj hrubého domácího produktu země.
Mezinárodní měnový fond a Evropská unie očekávají za své peníze, že se řeckým politikům podaří brzy nastartovat ekonomický růst. Podmínky úvěrové linky počítají s tím, že peníze budou do Řecka plynout pouze, pokud tamní ekonomika po propadu o 6,9 procenta v loňském roce letos zmírní pokles na 4,7 procenta. V příštím roce by se již řecká ekonomika mělo stabilizovat při nulové změně HDP, aby v roce 2014 již rostla 2,5% tempem.
Otázky ohledně schopnosti země plnit tyto přísné ekonomické cíly vyvolává především neschopnost zajistit si nezbytnou stabilní politickou situaci.
Navíc není vůbec jisté, že z voleb 17. června vzejde vláda, která bude podmínky posledního záchranného balíku ctít.
Vláda, která vzejde z nadcházejících voleb, by podle poslední zprávy Evropské komise měla znovu prověřit výdajové programy a zaměřit se na úspory v sociálních transferech, v obraně a v ústřední a místní správě. Poslední řecká vláda už naplánovala systém snižování počtu pracovních míst ve státní správě, sníženi výdajů na zdravotnictví a omezení sociálních dávek. "Pokračování mezinárodní finanční pomoci v plné výši lze očekávat jen v případě zlepšeného uskutečňování plánovaných opatření," uvedla Komise v březnu.
Řecký statistický úřad ELSTAT dnes oznámil také zmírnění inflace a slabší pokles průmyslové výroby. Index spotřebitelských cen za květen zmírnil růst na 1,4 procenta meziročně z 1,9% růstu za měsíc duben (po harmonizaci s EU +0,9 % proti +1,5 % v dubnu). Průmyslová výroba, která za březen klesla meziročně o 8,5 procenta, podle dnešních dat za duben zmírnila tempo poklesu na 2,2 procenta.
O další nemilou zprávou z investory obávaných zadlužených ekonomik na jihu eurozóny se dnes postarala Itálie, když oznámila, že slábnoucí poptávka po jejích výrobcích srazila průmyslovou výrobu za měsíc duben meziročně o 11,9 procenta. Ekonomové sice po téměř 6% poklesu výkonu italského průmyslu v březnu očekávali další propad i v dubnu, ale pouze na úrovni 9,8 procenta.
Meziměsíční srovnání italské průmyslové výroby také nevykreslilo nijak příznivý obrázek, když březnový 0,6% růst v dubnu vystřídal pokles o 1,9 procenta. Konsensuální odhad sestavený agenturou Bloomberg z odhadů 21 analytiků přitom počítal s poklesem průmyslu jen o půl procenta.
Italská ekonomika upadla do recese již v posledním kvartále loňského roku poté, co vláda premiéra Maria Montiho omezila fiskální stimuly v rámci škrtů za 20 miliard eur. Úsporné kroky v zemi si vynutily dluhopisové trhy, které zemi s rostoucím zadlužením vystavily nelichotivé vysvědčení v podobě výrazného nárůstu výnosu státních dluhopisů. Itálie se v současnosti potýká s celou dekádu nevídanou nezaměstnaností přesahující 10 procent a důvěrou spotřebitelů na 15letém dně.
Dnešní nepříznivě vyznívající várku ekonomických dat doplnila pesimismus vůči eurozóně zažehnutý včerejší zprávou agentury Fitch o snížení ratingu Španělska a donutila euro k opuštění hladiny 1,25 USD/EUR a oslabení až na 1,245 USD/EUR.
Vývoj kurzu eurodolaru za poslední 3 obchodní dny
(Zdroj: ELSTAT, Bloomberg, Reuters)