"V řádu dní přeložíme veřejnosti vizi budoucnosti měnové unie v Evropě. Nadále poskytujeme dodávky neomezené likvidity solventním bankám všude, kde to bude potřeba. Došli jsme ale do bodu predominance politiky nad nástroji měnové politiky,“ uvedl guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi. Varoval před značnými riziky vývoje evropských ekonomik směrem dolů. Plán, na kterém pracuje společně s prezidentem EU Hermanem Van Rompuyem, šéfem Eurogroup Jean-Claude Junckerem a šéfem Evropské komise Jose Barrosem, bude předložen nejbližšími Summitu EU ve dnech 28. až 29. června. „Trhy potřebují signál, že postupujeme bok po boku,“ uvedl guvernér ECB.
Draghi upozornil na heterogenitu na trzích a jejich značnou fragmentaci. Tu vysvětluje averzí k riziku. Kromě příslibu dalších dodávek likvidity ale guvernér ECB také zdůraznil, že je na politické reprezentaci EU, aby podnikla kroky k posílení eura. Ty má obsáhnout právě společný návrh. „ECB podpořila banky více než bilionem eur nouzového financování. Nyní přicházejí ke slovu více politické kroky, než měnové nástroje,“ řekl Draghi.
Obnovu mezibankovního trhu označil za pevný cíl ECB. Draghi řekl, že toky úvěrů v Evropě byly před dvěma koly LTRO tendrů na dodávky tříleté likvidity bankám vyčerpány, LTRO tendry splnily svůj široký cíl, ač je brzy na celkové hodnocení jejich dopadů. Situace na mezibankovním trhu je dle něj lepší, než byla v listopadu před započetím LTRO. „Potřebují čas na plné projevení efektů, ale financování bank se zlepšilo. Před jejich uvedením hrozil credit crunch,“ uvedl Draghi na adresu LTRO tendrů. V jejich dvou kolech na konci roku 2011 a v únoru ECB půjčila bankám přes bilion eur tříleté likvidity za 1% sazbu. Dubnová data z bankovního sektoru dle Draghiho ukázala na zlepšování situace a obrat ve zpřísňování podmínek pro poskytování úvěrů ze strany bank.
Inflační očekávání jsou dle Draghiho pevně zakotvena a tlaky na její růst nezaznamenává ECB v žádné zemi (eurozóny). Rizika pro ekonomický vývoj v eurozóně jsou podle něj soustředěna výhradně směrem dolů. V této souvislosti vyzval politiky k politice fiskální konsolidace více vstřícné vůči potřebě ekonomického růstu.
Na stejné konferenci vystoupil i člen vedení ECB Peter Praet. Podle něj by se členské země eurozóny měly vzdát části své suverenity, pokud chtějí, aby eurozóna přežila. Podobně jako Draghi přitom řekl, že centrální banka může v krizovém období poskytnout jen přechodnou úlevu, jádro problémů ale musí vyřešit sami politici. "Je třeba udělat další kroky, aby jednotnou měnovou politiku doplnil ucelenější rámec pro bankovní dohled, řešení problémů a pojištění vkladů," řekl. "Pokud toho máje dosáhnout, pak se země eurozóny budou nutně muset vzdát větší části národní suverenity," dodal. ECB prý může nadále využívat protikrizových opatření, aniž by zvyšovala riziko inflace.
Významné světové banky plánují koordinovanou akci pro dodání likvidity na trhy, a to už po tomto víkendu, zaznělo podle Reuters z úst nejednoho ze zástupců skupiny G20. Ekonomičtí komentátoři ale varují, že nic takového se nakonec stát nemusí, a pokud ano, vůbec není jisté, že další pomoc centrálních bank zafunguje.
Na finanční trzích z rostoucího počtu stran zaznívají názory, že guvernér ECB Draghi ve svých vystoupením postrádá schopnost správného balancování mezi tím neříci nic a říci příliš mnoho a především schopnost komunikovat tak, aby slova a vzkazy ECB trhy správně pochopily.
„Od první tiskové konference, na které Draghi vystupoval velmi sebejistě a pevně, došlo v komunikaci ECB k pořádnému sešupu. Nejednou zanechává mylný signál a na trzích se to odrazilo na volatilitě,“ uvedl šéf makrovýzkumu v ABN Amro Nick Kounis. Dle mluvčí ECB poskytuje „všechny relevantní informace otevřeně, jasně a včasně“. „Jsou těžké časy pro měnovou unii, ale také si myslím, že ECB dodává volatilitě trhů,“ uvedl Robin Marshall, ředitel fixed income operací v Smith & Williamson Investment Management v Londýně.
Draghi překvapil trhy neočekávaným snížením sazeb ECB v listopadu hned při svém nástupu do čela centrální banky. Uvedl, že eurozóna čelila recesi, krok poslal euro níže. „Je snad prvním prezidentem ECB, který vyslovil slovo recese předtím, než na ni došlo,“ poznamenává hlavní ekonom v Londýně Julian Callow.
V prosinci přišlo první neporozumění jeho slovům trhy. Jeho slova v Evropském parlamentu vyzněla tak, že ECB zvýší nákupy vládních dluhopisů při odsouhlasení ideje fiskálního paktu politiky. V očekávání intervence ECB tehdy výnos na 10letém italském dluhopisů klesl o 37 bps na 6,65 %. O týden později přidal 44 bps a euro oslabilo, když Draghi řekl, že je překvapen, jak jeho slova trhy přijaly. „Byla to nedisciplinovaná komunikace,“ nehledá diplomatická slova bývalý představitel britského ministerstva financí Kounis. „Jeho komunikace jasně občas trhům podává mylný signál a nechává je očekávat, že se tyto signály naplní v chování ECB,“ uvedl.
Další výtky směřují k Řecku. V březnu ECB neuvedla, že dluhopisy, které nakoupila v rámci svého programu odkupu aktiv, nebudou součástí směny dluhu PSI. Agentury skutečnost později správně interpretovaly, ale až po chybné reakci trhů dluhopisů (růst italských a španělských dluhopisů kvůli domněnce, že Řecko je blíže druhému balíku finanční pomoci). „Je to jedna z věcí, která lidi zneklidnila. Přišel strach z jednání za zavřenými dveřmi, potají,“ uvedl hlavní ekonom v Londýně James Nixon. Oficiální informace ECB nepřišla ještě tři týdny. Stratégové a uvedli, že krok mohl de facto vést k subordinaci práv investorů.
Druhá výtka směřuje k tomu, že ECB nikdy neuvedla, kolik řeckého dluhu drží 17 centrálních bank eurosystému. V květnu pak ECB neřekla o přesunu části řeckých bank z do té doby standardního financování pod ujednání ELA, zvláštní dohodu o financování, do té doby, dokud nebudou rekapitalizovány, shrnuje výtky zdrojů Bloomberg. „Jestliže nekomunikujete své kroky, vytváříte šumy a volatilitu na trzích,“ uvedl Jens Sondergaard, ekonom Nomury v Londýně. „Investoři takové jednání odmění růstem rizikových prémií,“ dodal.
Carsten Brzeski, ekonom ING pro Evropu, míní, že ECB je jednoduše přehlcena požadavky dluhové krize a dotlačena na samotný limit. „To je situace, která plodí chyby v komunikaci a přidává nejistotě na trzích,“ uvedl. Upozorňuje, že Draghi není jediný, koho potkaly tyto problémy. Bernanke vroce 2006 poměrně čerstvě po nástupu do funkce musel vysvětlovat „překroucená“ slova reportérovi CNBC, který z nich vyvodit to, že šéf Fedu je pro zvýšení sazeb. Slova dopadla na trh amerických dluhopisů, Bernanke situaci později označil za „chybný úsudek“. V postupu proti krizi centrální banky preferují některá rozhodnutí držet pod pokličkou, což dopadlo loni i na Fed. Soud mu nařídil zveřejnit příjemce finanční pomoci z programů Fed z řad bank.
U Evropského soudního dvora pak probíhá slyšení, do kterého je zapojena agentura Bloomberg a ve kterém má dojít na zveřejnění ze strany ECB, jakých způsobem Řecko zneužívalo deriváty ke skrytí skutečného rozsahu půjček předtím, než bobtnající deficit a dluh rozpoutaly dluhovou krizi.
„Draghiho komunikace odráží enormní tlak na jeho pozici,“ říká smířlivě Andrew Balls, zodpovědný za evropské portfolio v PIMCO. „Divil bych se, pokud by kdokoli na místě Draghiho tyto potíže neměl. ECB řeší mnoho komplexních, hlubokých a velmi nepříjemných problémů,“ dodal. „Ticho centrální banky k zásadním krokům je frustrující. Má ale neskutečně obtížnou pozici při balancování mezi tím, aby se stalo, co by chtěla vidět a příliš politickou notou,“ uvedl Marchel Alexandrovich, ekonom Jefferies International v Londýně. Chápe postrádání plné transparentnosti u kroků, jako je přechod části řeckých bank pod nouzovou dohodu ELA o půjčkách, protože zveřejnění tlačí run na banky, zrátu důvěry nejen v konkrétní subjekt, ale celý systém.
Mario Draghi se nevyhne srovnáním s předchůdcem. „Trichet byl více státníkem. Vybudoval si set frází, které opakoval. A trhy jim rozuměly. Draghi o jeho komunikaci žertoval. Když byl dotázán, zda se v březnu mýlil, když řekl, že většina z dluhové krize je za námi, novináři slyšeli odkaz na to, že březnová poznámka byla hlubší a zahrnovala relevantní rizika, ale také toto: So, I mean, I’m trying to rationalize what I said, and I hope I’ve been, I guess, 50 percent convincing,“ poznamenává Christoph Kind, šéf alokace aktiv ve Frankfurt Trust ke Draghimu.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, CNBC, AP, ECB, Nomura, , SocGen)