Norská vláda se vložila do stávky zaměstnanců tamního těžebního sektoru a nařídila spor okamžitě vyřešit. Využila tak své zákonné možnosti a intervenovala v pracovněprávním sporu, který ohrožoval celou norskou ekonomiku a destabilizoval globální trh s ropou. Zaměstnanci se na výzvu vlády po třech týdnech stávkování okamžitě vrátili do práce.
"Musela jsem to rozhodnutí učinit, abych ochránila životně důležité zájmy Norska," řekla agentuře Reuters ministryně práce Hanne Bjurströmová. "Nebyla to snadná volba, ale musela jsem to udělat," dodala. Rozhodnutí padlo v noci, kdy ministryně jednala se zástupci odborů a norské asociace ropného průmyslu (OLF).
Ve stávce byli zaměstnanci na ropných plošinách a dnešek byl posledním termínem pro dosažení dohody. Vzhledem k tomu, že víkendová jednání skončila krachem, hrozilo, že ode dneška se těžba ropy a zemního plynu úplně zastaví. Norsko patří k největším světovým producentům ropy a stávka zaměstnanců už stačila citelně zvýšit cenu suroviny.
"Je to velmi smutné, ale stávka skončila," řekl v noci novinářům odborový předák Leif Sande. Svaz Industri Energi, který Sande zastupuje, je v Norsku největší odborovou organizací v energetickém sektoru a hájí zájmy více než poloviny ze zhruba 7000 zaměstnanců. Zaměstnanci chtěli, aby měli možnost odejít do důchodu v 62 letech namísto dosavadních 65 let, ovšem s tím, že jim bude přiznán celý starobní důchod.
Zpráva o ukončení stávky se okamžitě projevila na cenách ropy na světových trzích. Barel severomořské ropy Brent v Asii zlevnil o více než dolar a vrátil se pod 99 dolarů. Podobně americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) klesla pod 85 dolarů.
Vývoj ceny ropy Brent za poslední 3 obchodní seance
Podle norských zákonů má vláda právo donutit stávkující zaměstnance k návratu do práce a v minulosti už to také učinila. Na těžbě ropy a zemního plynu a na plynulém zásobování je totiž závislá většina norské ekonomiky. Ministryně poznamenala, že největší obavy měla právě z narušení plynulosti vývozu plynu.
Norsko je osmým největším vývozcem ropy na světě a druhým největším vývozcem plynu dopravovaného potrubím. Nejvíce plynu Norsko vyváží do Velké Británie, Nizozemska, Francie a Německa. Pokud by musela být těžba kvůli stávce úplně přerušena, na světový trh by se denně nedostával ekvivalent více než dvou milionů barelů ropy, zkapalněného zemního plynu a kondenzátů.
"Mohlo by to mít vážné dopady na důvěryhodnost Norska jako spolehlivého dodavatele," vysvětlila ministryně. Těžba ropy a plynu se na norské ekonomice podílí asi z 20 procent. Celkový objem hrubého domácího produktu Norska se pohybuje kolem 417 miliard dolarů (asi 8,7 bilionu Kč).
Řadoví Norové pro stávkující zaměstnance příliš pochopení neměli a někteří neskrývali úžas. Norští pracovníci na ropných plošinách jsou totiž nejlépe placení na světě, jejich průměrný plat je v přepočtu 180.000 dolarů ročně (asi 315.000 Kč měsíčně).
Zaměstnanci v průměru pracují 16 týdnů v roce, tvrdí ale, že vykonávají velmi namáhavou práci. Proto chtějí, aby mohli do důchodu odcházet už v 62 letech.