Aktualizováno Varování před potřebou přijmout vnější finanční pomoc dorazilo na Balkán. Ratingová agentura snížila hodnocení závazků slovinské vlády rovnou o tři stupně na "Baa2" kvůli obavám ohledně tamního bankovního sektoru a růstu úvěrových nákladů. Upozornila, že zhoršující se makroekonomické prostředí v zemi otevírá možnost, že Slovinsko bude potřebovat vnější pomoc.
Tři největší slovinské banky nyní usilují o získání státní finanční podpory. Podle budou tyto banky pravděpodobně potřebovat pomoc v objemu dvou až osmi procent hrubého domácího produktu. "Pravděpodobnost, že pomoc bude zapotřebí, je velmi vysoká," uvedl analytik Jaime Reusche.
Slovinská vláda hodlá v letošním roce snížit rozpočtový deficit na 3,5 procenta HDP z loňských 6,4 procenta HDP. V příštím roce by měl schodek klesnout až na 2,5 procenta HDP. "Přetrvávající slabost ekonomiky by však mohla bránit v dosažení těchto cílů," upozornila .
Slovinsko bylo první postkomunistickou zemí, která zavedla jednotnou evropskou měnu. Eurozóna se však nyní potýká s dluhovou krizí, kvůli které již bylo několik členských zemí nuceno požádat o zahraniční pomoc. Pokud by byla dotlačena k vnější finanční pomoci, stala by se bez rozlišení, zda pro zemi či banky, šestým žadatelem po Řecku, Irsku, Portugalsku, Španělsku a Kypru.
Největšími slovinskými bankami jsou Nova Ljubljanska Banka, Nova Kreditna Banca Maribor a Abanka Vipa. Již nyní spoléhají na financování ECB, 25. července již Moody's snížila depozitní rating, špatné úvěry pokračují v růstu.
(Zdroj: Moody's, Bloomberg, čtk)