Odchod Řecka z eurozóny by byl zvládnutelný, lepší by ale bylo, kdyby Řecko v eurozóně nadále zůstalo. Německému listu Frankfurter Rundschau to řekl člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen. Spekulace o odchodu Řecka z eurozóny v poslední době sílí s tím, jak se blíží splatnost další části úvěru, který země čerpá od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
"Za prvé, mojí jasnou prioritou je, aby Řecko zůstalo v měnové unii," podotkl Asmussen. "Za druhé, je v rukou Řecka, aby se o to postaralo. A za třetí, odchod Řecka by byl zvládnutelný," dodal.
Asmussen ale také upozornil, že takzvaný "Grexit", tedy odchod Řecka z eurozóny, by nebyl tak úplně hladký, jak si někteří představují. "Bylo by to spojeno se ztrátou růstu a vyšší nezaměstnaností a bylo by to velmi drahé. Pro Řecko, pro Evropu jako celek a také pro Německo," řekl bankéř v rozhovoru.
Podle Asmussena by také bylo dobré, kdyby začal co nejdříve fungovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten je trvalým záchranným fondem eurozóny a nástupcem dočasného fondu EFSF (Evropský fond finanční stability). "ESM je pro řešení takové krize lepším nástrojem než EFSF," řekl.
Asmussen se vyjádřil i k otázce společných dluhopisů za celou eurozónu, takzvaným eurobondům. Společný dluh je podle něj logickým řešením pouze v situaci, kdy bude existovat plná fiskální unie. Dodal přitom, že eurobondy nejsou nástrojem pro řešení krize.
Prezident ECB Mario Draghi začátkem srpna avizoval, že by se ECB mohla vrátit k odkupu státních dluhopisů, aby snížila náklady na obsluhu dluhu zemí jako jsou Itálie a Španělsko. Intervenci ze strany ECB ale nelze čekat dříve než v září a pouze za předpokladu, že vlády zemí eurozóny do té doby aktivují záchranné fondy, aby mohly ECB v nákupech dluhopisů podpořit.
Asmussen řekl, že aby ECB zvážila intervenci ve prospěch ohrožených zemí eurozóny, vláda každé takové země bude muset nejprve požádat o pomoc záchranné fondy a splňovat ekonomické podmínky, které jsou s poskytnutím pomoci spojené.
"Podle mého osobního názoru by bylo dobré vyžadovat, aby nejdříve musela být podána žádost o intervenci na primárním trhu prostřednictvím fondů EFSF a ESM, než se zapojí také ECB," řekl Asmussen.
List poznamenal, že Draghi ve svém posledním vystoupení v bankovní radě neřekl, že nový program odkupu státních dluhopisů bude omezen co do objemu a z hlediska časového určení. Asmussen proto dostal od novinářů otázku, zda úspěch zvažovaných kroků je spojen s předpokladem, že zásah ECB bude v neomezeném objemu.
"To jste mu rozuměli správně. Ale počkejte si. My teď pracujeme na dalších podrobnostech k tomu novému programu a bavit se o nich budeme na příští schůzce," doplnil Asmussen.
Evropská centrální banka údajně uvažuje o tom, že stanoví jednotlivým členským zemím eurozóny úrokové limity, po jejichž překročení by začala nakupovat jejich dluhopisy, informoval německý časopis Spiegel bez uvedení zdrojů. Tento postup by mohl ukázat investorům, jakou úroveň úroků u státních dluhopisů považuje ECB za přiměřenou. To by podle listu odrazovalo spekulanty od snahy dostat úroky nad tuto úroveň.
Šéf ECB Mario Draghi začátkem měsíce uvedl, že banka pracuje na mechanismu, který jí umožní intervenovat na otevřeném trhu a nakupovat státní dluhopisy. Již dříve slíbil, že udělá vše pro to, aby zabránil rozpadu eurozóny.
Myšlenka nákupu dluhopisů prostřednictvím ECB nicméně naráží na opozici, a to zejména ze strany německé centrální banky. Německá kancléřka Angela Merkelová sice tento týden Draghiho strategii podpořila, německý ministr financí Wolfgang Schäuble však o víkendu plánované nákupy dluhopisů kritizoval. "Pokud s tím začneme, už to neskončí. Je to podobné, jako řešit své problémy pomocí drog," uvedl.
Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos o víkendu naopak vyzval ECB k neomezeným nákupům dluhopisů, které by pomohly Španělsku snížit náklady na správu dluhu a zmírnily obavy o osud eurozóny.
Řecko pravděpodobně neopustí eurozónu, protože takovýto krok by byl politicky neprůchodný a přinesl by nepředvídatelná rizika, uvedl v kontrastu k Asmussenovým slovům šéf ministrů financí eurozóny, tedy takzvané Euroskupiny, Jean-Claude Juncker. Dodal, že Řecko by opustilo eurozónu pouze v případě, že by zcela rezignovalo na konsolidaci rozpočtu a strukturální reformy.
Řecko je pozadu v plnění podmínek mezinárodní finanční pomoci, což vyvolává spekulace o jeho možném odchodu z eurozóny. "To se nestane, pokud Řecko neporuší všechny podmínky a všechny dohody," řekl v rozhovoru pro rakouský list Tiroler Tageszeitung Juncker, který je lucemburským premiérem. "Protože očekávám, že Řecko se pokusí zdvojnásobit své úsilí a dosáhnout stanovených cílů, není důvod předpokládat, že odchod (Řecka z eurozóny) by se mohl stát relevantním scénářem," dodal.
Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung uvedl, že eurozóna by měla ponechat Řecko ve svých řadách. Varoval rovněž před nepředvídatelnými důsledky odchodu Řecka z eurozóny. "Pokud nedokážeme v eurozóně udržet zemi, která se na celkovém evropském dluhu podílí třemi procenty, nikdo nám nebude věřit, že vyřešíme velké problémy," prohlásil. Před odchodem Řecka z eurozóny varoval také bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer. "Pokud by se nakazily Itálie a Španělsko, byl by to konec eura," upozornil.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble nicméně o víkendu zdůraznil, že Řecko nemůže počítat s dalším úvěrovým programem. "Není zodpovědné házet peníze do bezedné jámy," řekl Schäuble. Ministr zahraničí Guido Westerwelle dodal, že Německo nehodlá uvažovat o zmírnění základních podmínek reforem dohodnutých s řeckou vládou.
Šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Hans-Peter Keitel o víkendu prohlásil, že pokud Řecko nesplní podmínky stanovené mezinárodními věřiteli, nebude již pro něj v eurozóně místo. "Tato země postrádá nezbytné věci, jako jsou funkční administrativa a jednoznačné odhodlání dostat se z krize," dodal. Keitel se přitom v minulosti zasazoval o to, aby bylo Řecko udrženo v eurozóně všemi možnými prostředky.
Řecký premiér Antonis Samaras se nyní snaží získat více času na zavedení úsporných opatření dohodnutých s věřiteli. Podle agentury Reuters se předpokládá, že Samaras příští týden na setkání s německými a francouzskými představiteli požádá o prodloužení lhůty o dva roky.
Ústavní soud v Německu nyní zkoumá, zda ESM, a vedle něj také zvažovaný fiskální pakt, jsou v souladu s německou ústavou. Verdikt má být vynesen 12. září. Bez souhlasu soudu přitom Německo nemůže obě smlouvy právoplatně ratifikovat. ESM nemůže bez podpory Německa ani začít fungovat.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, FASZ, Tiroler Tageszeitung, Frankfurter Rundschau)