Pokles ekonomické aktivity v srpnu pokračoval již sedmý měsíc v řadě, ačkoli tempo poklesu se snížilo. Ukázaly to předběžné údaje o hodnotách indexu nákupních manažerů sestavovaném společností Markit Economics. Kompozitní index nákupních manažerů pro celou eurozónu v srpnu mírně vzrostl na 46,6 z 46,5 bodu v červenci. PMI je tak sedmý měsíc v řadě pod úrovní 50 bodů, která je předělem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.
Ekonomická aktivita v eurozóně klesla jak v sektoru výroby tak služeb, přičemž zpracovatelský sektor zůstává nadále nejslabší. Index PMI pro zpracovatelský sektor vzrostl na 45,3 bodu z rovných 44 b. v červenci a je na čtyřletém maximu, ačkoli hluboko pod hranicí růstu. PMI eurozóny v sektoru služeb pak mírně klesl na 47,5 z červencových 47,9 bodu, nejníže za dva měsíce.
Pokles celkové aktivity v ekonomice hlásí indexy PMI napříč celou měnovou unií, včetně Německa a Francie. Německý index nákupních manažerů za zpracovatelský sektor dle předběžných údajů v srpnu vzrostl na 45,1 bodu z 43 bodů, zatímco trh čekal mírnější růst jen na 43,4 bodu. Ve Francii pak PMI ve výrobě předběžně vzrostl na 46,2 b. z 43,4 b., přičemž trh čekal růst jen na 43,7 bodu.
Pokles ekonomické aktivity, jakkoli zpomalující, naznačuje, že největší země v západní Evropě buď směřují k recesi, nebo v ní už jsou. Byla by to přitom už druhá recese za poslední tři roky. Vývoj navíc potvrzuje, že problémy se šíří i do Německa, které má největší ekonomiku v eurozóně a které dosud potížím odolávalo. Německá ekonomika podle dnes zveřejněných dat rostla ve 2Q mezikvartálním tempem (po sezónním očištění) 0,3 procenta, především díky překvapivému růstu vývozu a slušné spotřebě domácností. V meziročním srovnání (bez sezónního očištění) se HDP největší evropské ekonomiky zvýšil o rovné procento. Obě tempa růstu potvrdila dřívější rychlý odhad tamního statistického úřadu a byla v souladu s analytickými konsensy.
Podle dosavadního vývoje indexu, který sestavuje konzultační organizace Markit, zaznamená ekonomika eurozóny v současném čtvrtletí pokles o 0,5 až 0,6 procenta. Velkou roli v tom opět sehraje útlum nových zakázek. Těch přitom ubývá již třináctý měsíc v řadě, ačkoli tempo poklesu v srpnu proti červenci zpomalilo. Podobně je tomu s novými objednávkami ze zahraničí (včetně zemí eurozóny), kde pokles trvá čtrnáct měsíců v řadě a je v současnosti nejvýraznější od loňského listopadu.
„Předběžné údaje PMI za srpen podporují převažující názor, že ekonomika směřuje ve třetím kvartálu 2012 zpět do recese. Červencová a srpnová data společně jsou z historického pohledu konzistentní s poklesem HDP o 0,5 až 0,6 procenta mezičtvrtletně. Zářijová data by tak musela být výrazně lepší, aby dokázala změnit výhled…,“ uvedl ekonom Markit Rob Dobson. „V čele poklesu je stále zpracovatelský sektor, navzdory mírně slábnoucímu tempu poklesu v tomto měsíci. Sektor služeb také není z nejhoršího venku,“ dodává.
Analytici Bank of America/Merrill Lynch odhadují, že kompozitní index nákupních manažerů pro eurozónu odpovídá poklesu HDP ve třetím čtvrtletí zhruba o 0,5 procenta, ačkoli vztah označují za nepřesný. BoA/ML očekává, že vzhledem k současným datům z ekonomiky dojde s koncem letních měsíců ke znovu-rozdmýchání krize.
(Zdroj: Markit Economics, Bloomberg, čtk)